Tito čeští velikáni se ve skutečnosti proslavili něčím jiným, než tím, že se věnovali mystice. Jejich záliba v tajemnu vás proto možná překvapí.

František Drtikol: Milovník nejen ženských křivek

Český fotograf František Drtikol (1883–1961) přestává na vrcholu slávy vytvářet své akty a vydává se duchovní cestou. Překládá klasické texty, například Tibetskou knihu mrtvých nebo Jógu velkého symbolu, stává se patriarchou buddhismu v Čechách.

Přitom mu ale nechybí jadrné české vyjadřování, například radí posluchačům svých přednášek, aby se „na všechno vysrali“.

Eduard Tomáš: Neobyčejný úředník

Mystik Eduard Tomáš (1908–2002) se živí jako úředník. Postupně ho ale ovlivňují různí duchovní učitelé včetně Františka Drtikola.

V 60. letech 20. století pořádá duchovní přednášky v pražské kavárně Unitária, ovšem později mu komunistický režim veřejné působení zatrhne a může se k němu vrátit až po sametové revoluci v 90. letech. Za nejvyššího učitele považuje absolutno. V jeho působení mu pomáhá i druhá manželka Míla (1920–2001).

František Bílek: Spojení křesťanství a orientu

Český grafik a sochař František Bílek (1872–1941) má už jako dítě silné náboženské cítění. Jenže se stanovisky katolické církve má čím dál větší problémy, proto nakonec přestupuje do Církve československé (nyní Církev československá husitská).

Umění je pro něj prací pro své bratry v církvi, často také spojuje křesťanství s orientálními náboženstvími.