Ve druhém tisíciletí před naším letopočtem se starověké civilizace typu Egypta či Novochetitské říše otřásaly v základech. Udeřily na ně totiž tzv. mořské národy. Doposud nebyl původ těchto tajemných válečníků spolehlivě vysvětlen.
Jistá stopa ovšem vede i k nám, do středoevropského geografického prostoru.
Většinou je příslušnost k tzv. mořským národům připisována Etruskům, Lýkům či Féničanům. Moderní archeologické výzkumy však posunují směr, odkud mořské národy do Středomoří přicházely, mnohem severněji.
Hovoří se i o Karpatské kotlině, která mohla být v době bronzové kolébkou Dórů, jejichž expanze na jih byla jednou z příčin pádu mykénské civilizace.
Popis útoku mořských národů je textem i obrazem dokumentován v egyptských pramenech. Charakteristické pro útoky mořských národů byly jejich specificky zdobené lodě. Na přídi i zádi jejich plavidel byly umístěny stylizované ptačí hlavy.
Samotní Egypťané o bojovnících mořských národů říkali, že jsou to lidé ze severu, seveřané…
Mořské národy ze Střední Evropy
Mořské národy jsou spojovány i s kulturami lidu popelnicových polí, které zasahovaly také na současné území Slovenska, Moravy a Čech. Je to velmi zajímavá a vzrušující představa, že naši předkové útočili jako součást mořských národů na mocný starověký Egypt v době vlády Ramesse III.
Musíme si však uvědomit, že zde nehovoříme o našich předcích jako o Slovanech, ale maximálně o společenství, z něhož později vzešli Keltové.
V případě jižních Slovanů bychom mohli uvažovat o Ilyrech. V každém případě je ovšem prokázána bohatá vzájemná interakce mezi Středomořím (například již zmíněnými Mykénami) a současným územím Střední Evropy v době bronzové.
