Domů     Záhady historie
Vánoční záhada: Mohly Vánoce zastavit světovou válku?
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 23.12.2019
5.1tis
533
SDÍLENÍ
5.1tis
ZOBRAZENÍ

Všude zní křik a vřava. Na jedné straně střílí Britové, na druhé Němci. Najednou se však rozhostí ticho. Vojáci vylézají ze zákopů a jdou si potřást rukama. Utopie? Ne, 1.světová válka o Vánocích! Mohly tehdy svátky skutečně přinést mír?

Chyběl prý jen krůček k tomu, aby válka skončila krátce po vypuknutí – už v roce 1914!

Vojáci by raději místo bitevního pole dali přednost teplu domova a svým rodinám.

Blíží se rozbřesk a sluneční paprsky pozvolna dopadají na zasněžený kraj. O poklidné atmosféře však nemůže být řeč. Bílá pokrývka je zmáčena krví po noční bitvě, na cestě se povalují části těl a několik vojáků se svíjí v předsmrtné agónii.

Britský poručík Geoffrey Heinekey leží v zákopu už několik hodin a těžce oddechuje. Nejradši by byl u své rodiny, která teď doma nejspíš zdobí vánoční stromek. Kalendář ukazuje magické datum 24.

prosince 1914. Chlapec vzpomíná na své blízké – jaká to byla pohoda, když byl ještě dítě a přišly Vánoce! Zatímco si v hlavě přehrává šťastné obrázky z dětských let, nevšimne si, co se děje na druhé straně barikády. Ještě netuší, že se schyluje k něčemu neobyčejnému!

„Stala se velmi mimořádná věc. Někteří z Němců vyšli ze zákopů s rukama nad hlavou a začali sbírat své raněné. My tedy také opatrně vyšli ven a odnášeli ty své. Pak na nás z druhé strany mávali, abychom přišli. Pár z nás k nim tedy vyrazilo a mluvilo s nimi, pomáhali nám pohřbít mrtvé,“

popisuje později Heinekey v dopise své matce události z válečného pole 1. světové války (1914–1918) a dodává: „Toto trvalo celé ráno, hovořil jsem s pár německými vojáky a musím říct, že to byli mimořádně skvělí muži.

Zdá se to jako neuvěřitelná ironie. Minulou noc se odehrála zuřivá bitva a hned ráno po tom, oni kouří naše cigarety a my zase jejich.“ Ovanul snad vojáky onen legendární duch Vánoc? Když mířil k zákopům, musel zřejmě minout velitelství.

Mezi nadřízenými totiž celá situace vyvolala hysterii: neznamená snad toto konec války?

Vánoce je třeba oslavit i ve válečných časech.

SKONČÍ BOJE NADOBRO?

Britský generál Horrace Smith-Dorrien (1858–1930) je situací natolik znepokojen, že učiní striktní opatření: „Za žádných podmínek není dovolen styk mezi členy opozičních jednotek. Abychom ukončili válku brzy, musíme si udržet bojovného ducha a bránit vzájemnému sbližování.“ Ačkoliv vojákům za „bratříčkování“ hrozí soud, oni v něm neustávají, ba právě naopak. Americký historik Stanley Weintraub (1929-2019) uvádí:

„Po příchodu soumraku  24. prosince britští vojáci zaznamenali, že Němci vystrkují ze svých zákopů malé vánoční stromky se svíčkami a mnoho z nich začíná volat směrem k britským zákopům ‚Jestli nebudete střílet, my také nebudeme!‘“ Poté údajně vojáci vycházejí ze svých úkrytů, promíchají se mezi sebou a vyměňují si cigarety, jídlo nebo tiskoviny.

O Vánocích se jim daří válku zastavit a navazují přátelství. Proč tedy po sobě za pár týdnů začnou opět střílet?

Bitevní vřava musela brzy zase pokračovat.

FATÁLNÍ PODLEHNUTÍ

Vánoční pookřání není jen momentálním pohnutím mysli, ale pokračuje i 25. prosince ráno. Vojáci společně zpívají koledy a dokonce má proběhnout přátelský fotbalový zápas! Někteří se obdarovávají a připravují společný oběd.

Na tuto událost vzpomíná i známý britský politik Kingsley Wood (1881–1943):

„Vyšli jsme ze zákopů a potřásli si rukama s mnoha našimi německými nepřáteli. Příměří trvalo dva týdny a my jsme spolu vycházeli hluboce přátelsky a jedině skutečnost, že jsme byli ovládání shora, způsobila, že jsme začali znovu válčit.“

Událost, kterou tolik vojínů popisuje ve svých denících a veřejně o ní promlouvá, je v historii válek skutečně ojedinělá. Vánoce dokázaly způsobit vzpouru, která nemá obdoby. Zbývá si jen položit otázku, co by se stalo, kdyby tenkrát nalomení vojíni nepodlehli tlaku nadřízených a definitivně by složili zbraně? Neubraly by se dějiny naprosto jiným směrem?

Michaela Vondrušková

Foto: Wikipedia, Pinterest, history.com, terriermandotcom.blogspot.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 931
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.8tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.8tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 3.0tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]