V srdci malebné Šumavy se tyčí mohutný středověký hrad Velhartice. Rozlehlé louky se mísí s hlubokými lesy. Turistům se nezřídka stává, že v drsné krajině nepotkají ani živáčka. Lidu prostá místa ale často nezejí prázdnotou jen tak náhodou.
V okolí Velhartic se totiž plíživě vznáší oblak silné negativní energie. Provází šumavskou vesničku kletba dávného neštěstí? Nebo je důvod přítomnosti zla ještě komplikovanější?
Přítomnost negativní energie se koncentruje především na místní hřbitov. Tajemné úložiště mrtvých se nachází stranou od obce Velhartice. Vzdálenost od vesnice je přitom nezvykle velká.
Hřbitov je obehnán vysokými stromy, které samy o sobě působí značně depresivně. Při vstupu na pietní místo prochází návštěvníci prastarým kamenným portálem. Citlivější osoby již zde údajně cítí závan nedobré energie.
Při zkoumání hrobů nejde nenarazit na oprýskaný kostel sv. Máří Magdaleny. Stavba v sobě zrcadlí možný důvod všudypřítomného zla!
KOHO SLEDUJÍ DÍVČINY OČI
Během pobytu na hřbitově se vtíravě vkrádá pocit, že vás někdo neustále sleduje. Při obhlídce vaše oči zcela jistě ulpí na omšelé fasádě kostela. Z omítky staré sakrální budovy zcela zřetelně vystupují rysy dívčí tváře!
Obličej působí zoufalým a ukřivděným dojmem. Proč vzhlíží na šedá místa posledního odpočinku? Traduje se, že v blízkosti hřbitova byla kdysi násilně usmrcena mladá žena.
Druhá verze neštěstí popisuje tragickou autonehodu, při které nedaleko odsud přichází o život mladé děvče. Tak či tak se po smutné události začíná na zdi kostela zjevovat smutný pohled. Vyhlíží snad nevinná oběť viníky svého krutého skonu?
„Místo bylo znesvěceno černou magií a došlo tu k ohrožení života jakési ženy, která však byla zachráněna vyšší mocí.
Negace tu nicméně zůstala, a byla proto brzy několikrát po sobě odstraňována vysokou duchovní bytostí, zřejmě při zjevení,“ vysvětluje psychotronický badatel Ing. Pavel Kozák (*1943). Proč se však všude kolem line těžká, až mrazivá atmosféra strachu?
Zdeněk Pospíšil
