„Krev spravedlivého si vyžádá Londýn. Vypálený ohněm za třikrát dvacet a šest. Stará dáma padne ze svého vysokého místa. A padnou mnozí ze stejné sekty,“ stojí v díle slavného francouzského lékaře a věštce Nostradama (1503–1566). A jeho předpověď se až děsivě přesně vyplní.

Rok 1666 je v Evropě očekáván s obrovskými obavami. Všichni se třesou už jen při zmínce tohoto letopočtu.

Číslo 666 je totiž biblickým číslem Antikrista a mnoho lidí proto věří, že právě v tomto roce dojde k jeho příchodu nebo se alespoň stanou skutečně zlé věci pocházející od ďábla. A přinejmenším obyvatelům Londýna se toto přesvědčení potvrzuje.

2. září 1666, v domě pekaře Tomase Farrynora, vzniká požár, který se kvůli suchému a teplému počasí rychle šíří i na okolní domy a stává se jednou z největších katastrof v dějinách města.

Za oběť mu padne přes 13 tisíc domů a řada chrámů včetně katedrály sv. Pavla (právě ta prý měla být onou dámou z proroctví Nostradama).

SATANISTÉ, NEBO SNAD ILUMINÁTI?

Navzdory nebezpečí se lidé samozřejmě snaží požár uhasit, ten ale jako by všem takovým pokusům vzdoroval. Přesvědčení, že jde o dílo ďáblovo, tak v mnoha pověrčivých lidech ještě sílí.

Dalšího dne odpoledne je po všem a úřady začínají napravovat škody a zjišťovat, co strašlivou pohromu způsobilo. Ačkoliv většina historiků dnes hovoří o tragické shodě okolností, existuje i silný tábor těch, kteří tvrdí, že rozhodně o náhodu nešlo.

Objevuje se podezření, že požár ve skutečnosti rozpoutala tajná satanistická buňka, která tím chtěla odstartovat konec světa. Další hypotéza zase pracuje s existencí tajného spolku iluminátů.

Ti prý rozpoutali požár, aby následně mohli zajistit, že se město (a řada církevních památek) přestaví podle jejich starodávných znalostí a potřeb. Mohla by být nějaká z těchto konspiračních hypotéz pravdivá?

Nebo se prostě toho osudového září sešlo v Londýně jen několik nešťastných okolností?