Na mapě rakouské Vídně ji objevíte pod názvem Narrenturm – Věž bláznů. Postavena byla v roce 1784 a stala se první psychiatrickou nemocnicí kontinentální Evropy. Její historie je však spojena i s císařem Josefem II. (1741-1790).

Ten zde však nebyl jako pacient, ale iniciátor záhadných alchymistických experimentů.

V současnosti se v objektu nachází muzeum anatomie a patologie. Díky své historii i současnému využití má Narrenturm svoje pevné místo na vídeňské mapě takzvaného temného turismu.

Dodejme však, že poslední psychiatričtí pacienti se zde „léčili“ v roce 1869. Nyní je objekt součástí areálu univerzitního kampusu.

„Pevnost s bleskosvodem“

Bláznova věž působí v exteriéru jako pevnost. Její vybudování mělo signalizovat moderní přístup k duševně nemocným. Pro Josefa II. byly pravděpodobně inspirací podobné objekty, které poznal při svých cestách do Francie.

Nicméně, tento nový přístup k duševním nemocem si nesmíme představovat v kontextu moderní psychiatrie.

Pokoje byly de facto cely, nechyběly řetězy, kterými byly někteří pacienti znehybněni. Zajímavostí dozajista je, že věž byla osazena jedním z prvních bleskosvodů – lapačem blesků v rámci celé Evropy.

Císař alchymista?

Ne zcela objasněna zůstává úloha císaře Josefa II., který stavbu tohoto objektu velmi prosazoval. Říká se, že již samotný architektonický návrh budovy byl podřízen jeho přání.

V podkroví se měl nacházet prostor, kde se Josef II. mohl nerušeně věnovat alchymii a židovské mystice – kabale. Rovněž zde údajně probíhaly i zednářské obřady.

Kdo se jich účastnil? To je zahaleno rouškou tajemství. Skeptikové namítají, že některé tyto zprávy však o císaři záměrně šířili představitelé katolické církve, kterým nebyly některé radikální reformy osvíceného vladaře příliš po chuti. Kdoví…