Na to, jestli se zemřelí dokážou za určitých okolností vrátit v nějaké podobě na krátkou chvíli zpět mezi živé, má každý z nás vlastní názor. Někteří věří, že pokud takového navrátilce ze záhrobí nepřivítáme jako živého, mohlo by to mít ošklivé následky.

V Asii proto při tradičním svátku lidé své zemřelé členy rodiny uvítají, jako by mezi nimi stále ještě byli.

Tradiční Svátek duchů se koná v celé jihovýchodní Asii. Datum konání se mění každý rok, protože se řídí podle čínského lunárního kalendáře. Svátek duchů v něm připadá na patnáctý den sedmého měsíce.

ZEMŘELÍ SE VRACÍ NA ZEM

Podobné svátky se v Asii během roku slaví ještě dva. Během nich však žijící lidé navštěvují své zemřelé příbuzné. Ve Svátek duchů je tomu naopak.

Podle pověstí se otevře nebe i peklo a zemřelí proudí zpět na zem, aby se na krátkou chvíli znovu setkali se svými příbuznými.

Ve Svátek duchů lidé prokazují svým předkům náležitou úctu, protože neúcta k zemřelým podle mnohých přináší neštěstí. Proto, když celá rodina zasedne k slavnostnímu jídlu, u stolu je prostřeno i pro jejich příbuzné, kteří se navrátili ze světa duchů.

Podle dalších tradic lidé pálí vonné svíčky a zapalují lampiony, které mají zbloudilým duším ukázat správnou cestu.

JE MOŽNÉ SE SETKAT S PŘEDKY?

Způsoby, jak navázat kontakt se svými předky, mají však silnou tradici nejen v Asii, ale vlastně po celém světě. Možná už jste se i vy sami pokoušeli třeba i jen prostým vyvoláváním duchů spojit se svými zemřelými příbuznými. A možná se to někomu z vás už i povedlo.

Spojení s duchy a úcta k zemřelým hraje důležitou roli ve všech kulturách a každá z nich uctívá své předky jiným způsobem. Stačí vzpomenout na Dušičky, kdy se i my sejdeme společně na hřbitovech, zapálíme svíčky a zavzpomínáme na ty, kteří už nás opustili.