Léto roku 1258 je neobyčejně chladné. Evropský kontinent čeká mizivá sklizeň a rozsáhlý hladomor. Šířit se dokonce začínají i nebezpečné nemoci… Všechno má přitom na svědomí výbuch ohromné sopky.

Nikdo však nedokáže určit, o kterou přesně se má jednat!

Když se roku 1980 snaží badatelé rozluštit tajemství grónských ledovců, objeví přitom nezvykle silnou vrstvu popela a síry zhruba z poloviny 13. století. Nepodaří se jim však určit vulkán, ze kterého má pocházet více než 600 milionů tun těchto zplodin. Kde leží sopka, jejíž výbuch způsobil rozsáhlou katastrofu?

Badatelé se dlouhou dobu domnívají, že by mohutná exploze mohla mít kořeny na území Jižní Ameriky. Mezi podezřelé přitom patří vulkán El Chichón v Mexiku, který naposledy chrlil lávu v roce 1982. V úvahu však přichází také ekvádorská sopka Quilotoa.

Má to háček

Hádanku se snaží rozluštit i americký klimatolog Thomas Crowley z Duke University v severokarolinském Durhamu. Své úsilí přitom zaměřuje na pozorování rozdílů v přítomnosti sopečného popela mezi severním a jižním pólem, přičemž dochází k pozoruhodnému závěru:

„Jelikož je vrstva síry v Grónsku o něco silnější než v Antarktidě, leží podle všeho (hledaná sopka) na severní polokouli.“

Crowleyho domněnka má ovšem háček. Na severní polokouli totiž není žádná sopka, jíž by bylo možné označit za viníka dávné katastrofy. Pátrání proto pokračuje dál.