Domů     Zázraky
Záhada „bezdechých“
Mirek Brát
od Mirek Brát 16.6.2021
6.2tis
Záhada „bezdechých“
Potápěčský reflex spojuje člověka s vodními tvory.
228
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

Pro laika neuvěřitelné výkony, kterých dosahují vyznavači nádechového potápění – freedivingu, staví před vědce otázky, na které se zatím složitě hledá odpověď. Co má příslušník druhu homo sapiens společného s lachtany, tučňáky, vorvani či kapustňáky?

Potápěčský reflex spojuje člověka s vodními tvory. Trénink freedivingu v prostředí plaveckého bazénu. Freediver při sestupu do hloubky. Trénovaný freediver si na „jeden nádech“ může prohlédnout i místa, kam míří potápěči vybavení dýchacím přístrojem. Trénovat freediving je možné i ve sladké vodě. Cílem je však vždy moře. Freediverka vybavená monoploutví.

Již v novém miléniu proběhl pokus o zadržení dechu potápěčem na neuvěřitelných 17 minut a 4 sekundy. Předcházela mu však hyperventilace čistým kyslíkem. I bez použití čistého kyslíku dokáží potápěči na nádech, muži i ženy, dosáhnout pozoruhodných výsledků.

Jedná se o disciplínu statická apnoe (apnoe – zadržení dechu), kdy freediver pouze splývá na hladině.

Trénink freedivingu v prostředí plaveckého bazénu.

Potápění na nádech do hloubky dosažení takových hodnot neumožňuje. Prodloužení doby apnoe zajišťuje speciální trénink, kdy se tělo omezení přísunu kyslíku přizpůsobuje. V krvi je více červených krvinek, zvyšuje se vitální kapacita plic.

Potápěči na nádech rovněž využívají metody pakování, kdy pomocí mimických svalů zvládnou dostat do plic větší množství vzduchu. Důležitá je i speciální strava, která ovlivňuje metabolismus a tím i spalování kyslíku v organizmu.

Potápěčský reflex

I u člověka se při pobytu ve vodě aktivuje potápěčský reflex, kterým disponují vodní živočichové. Zadržení dechu při něm vede ke zpomalení srdeční činnosti, stejně tak tělo reaguje na podráždění chladových receptorů v obličeji.

Srdeční tep nejprve roste, následně se ale výrazně zpomalí. Mění se i cirkulace krve v lidském těle. Okysličenou krev tělo šetří pro nejdůležitější orgány, které nedokáží bez kyslíku pracovat: mozek a srdce.

Omezován je zároveň přísun krve do svalů a kůže. Svaly pracují na kyslíkový dluh.

Freediver při sestupu do hloubky.

Nebezpečná hyperventilace

Existuje ještě jedna, bohužel však smrtelně nebezpečná metoda, jak při potápění na nádech prodloužit dobu pobytu pod vodou. Jedná se o již zmíněnou hyperventilaci. V podstatě se jedná o sérii hlubokých nádechů a výdechů.

Po takové hyperventilaci se ovšem zásadně snižuje množství oxidu uhličitého v krvi, což oddaluje nutkání k nádechu.

Trénovaný freediver si na „jeden nádech“ může prohlédnout i místa, kam míří potápěči vybavení dýchacím přístrojem.

Potápěč nemusí cítit potřebu se znovu nadechnout, a to ani v pokročilém stádiu nedostatku kyslíku – hypoxie. Následuje bezvědomí a často i utopení, pokud se potápěč pohybuje ve vodě sám.

Trénovat freediving je možné i ve sladké vodě. Cílem je však vždy moře.

Vědci varují

Ačkoli je nádechové potápění, za dodržení všech bezpečnostních opatření, považováno za relativně bezpečný sport, pod drobnohledem vědců se již objevuje řada otazníků. Švédští vědci provedli sérii testů s trénovanými nádechovými potápěči a zjistili, že dlouhodobé zadržování dechu vede ke zvýšení množství specifického proteinu, který je z nervových buněk uvolňován při poškození mozku.

Závěr švédské studie konstatoval, že zadržování dechu na delší dobu narušuje mozek, přičemž se negativní následky jednotlivých ponorů zřejmě sčítají.

Freediverka vybavená monoploutví.

Homo sapiens aquaticus

Vyznavači freedivingu směřují k extrémním výkonům při zadržení dechu systematickým tréninkem i aktivací, nám suchozemcům již poněkud skrytého, potápěčského reflexu. Existují ale etnika, u kterých se dovednosti freedivingu vyvinuly dlouhodobým tlakem vnějšího prostředí.

Evoluční adaptivní změny například stojí za potápěčskými výkony mořských nomádů jihoasijského etnika Bajau, kteří  se prý umí potopit až do hloubky sedmdesát metrů a setrvat pod vodou dlouhých třináct minut. Záhada „bezdechých“ stále trvá.

reklama
Související články
od Jan Šedivý 21.10.2021 2.1tis
Poutní místa, léčivé studánky, praslovanská hradiště, posvátné stromy a svatyně.  Tam všude se můžete dočkat nevysvětlitelných událostí, zázračných vyléčení a tajemných zjevení. Svatá Hora Příbram Soška pomáhá a zázračně léčí Podle pověsti nechal kapličku postavit jistý rytíř jako dík Panně Marii za vyslyšené prosby, když jej přepadli loupežníci. Sláva původně skromné kapličky ze 13. století zazářila po jedné […]
od Adriana Vojtíšková 14.10.2021 5.4tis
Jedním z nejnovějších rostlinných objevů ze srdce Amazonie jsou bobule palmy acai. Tmavé plody připomínající borůvky obsahují mimořádné množství antioxidantů, látek přirozeně zpomalujících stárnutí organismu.     Bobule navíc mají ještě vysoký obsah vápníku, který je třeba ve srovnání s podílem tohoto prvku v mléce asi dvojnásobný. Neuvěřitelných 40 % plodu pak tvoří vláknina. Jde tedy o nutriční […]
od Adriana Vojtíšková 13.10.2021 4.2tis
Amazonská rostlinka chanca piedra je nejčastěji využívána jako silnější a v širším spektru účinnější obdoba urologického čaje. Její účinky jsou takřka zázračné…     Chanca piedra znamená v překladu lomikámen. Ale pozor, v češtině už toto pojmenování máme pro rod Saxifraga, kdežto chanca piedra, která v Evropě neroste, nese název smuteň. Nálev z chanca piedry […]
od Eva Soukupová 13.10.2021 4.3tis
Mandylion nebo též obraz z Edessy je čtvercový kus tkaniny, na kterém je viditelný obraz mužské tváře. Jde prý o první vyobrazení Ježíše Krista. Vznikl neznámým způsobem a podle legendy má zázračnou moc, která uzdravila mezopotámského krále. Mandylion údajně vzniká poté, co Abgar Ukkama, král starověkého mezopotámského regionu Osroéné, za Ježíšem vyšle malíře Ananiáše, aby […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.3tis
Na divokých Havajských ostrovech plných přírodní krásy, která však ve své syrové podobě umí být smrtelně nebezpečná, má bohyně sopek Pele v mytologii neodmyslitelné místo. Avšak stejně jako platí, že probuzený vulkán často zapříčiní tragédii, také činy bohyně svírané žárlivostí mohou vést k neštěstí. Verzí příběhu o Pele existuje povícero. Podle jednoho z nich byla […]