Také v našich luzích a hájích lze narazit na celou řadu záhad, které dodnes nemají jasné vysvětlení. Na jednu takovou lze narazit i poblíž vesničky Kounov v okrese Rakovník. Jedná se o tisíce kamenů v dlouhých řadách.

Proč tam jsou, kdo je tam dal a jak? To jsou jen některé z otázek, na které odborníci marně hledají odpovědi. A to již více než osmdesát let…

Zájem lidí o tuto zvláštnost započal v roce 1934, když ji na vrchu Rovina nalezl tamní učitel Antonín Patejdl.

Na jeho popud pak přijeli na místo archeologové, kteří museli potvrdit, že se jedná o něco vskutku jedinečného – oblast o ploše jedenácti hektarů pokrývalo čtrnáct rovnoběžných řad balvanů s téměř dokonalou severojižní orientací. Tamní obec jako by náhle ožila.

Na místo se sjížděli amatérští i profesionální badatelé, aby přišli záhadě na kloub.

Již dva roky po Patejdlově nahlášení nálezu provedli v lokalitě drobný výzkum muzejníci ze Žatce, kteří se průzkumem vybraných kusů dopracovali ke zjištění, že jsou balvany zasazeny do lůžek z menších hornin.

K jakému závěru toto zjištění vedlo? Odborníci se domnívají, že byly řady balvanů uměle vytvořené lidmi, což ostatně potvrdily i pozdější studie. Jenže jaký byl jejich účel?

To už je věcí spekulací. Jeden z archeologických výzkumů kupříkladu potvrdil nedaleko tohoto místa výskyt keltského hradiště. Kameny by tedy mohly být keltskou stopou v dějinách, označující místo nějakých rituálů.

Jednoznačné důkazy ovšem neexistují, a tak musíme připustit i další možnosti. Třeba, že se jednalo o pravěké závodiště nebo o pravěký kalendář.

Odborníci na vysvětlení nadále pracují, je ovšem otázkou, zda někdy naleznou jednoznačnou odpověď na všechny otázky, které je v souvislosti se záhadnými balvany trápí.