Domů     Záhady historie
Záhada kněžny Libuše: Stala se milenkou Přemysla Oráče dávno před svatbou?
Helena Stejskalová
od Helena Stejskalová 13.6.2018
5.0tis
492
SDÍLENÍ
5.0tis
ZOBRAZENÍ

Když Krokova dcera Libuše soudí dva předáky rodů ve sporu o pole a rozhodne ve prospěch jednoho z nich, prohrávající se rozčílí: „Takové tu právo! Však což nevíme, kdo soudí, že ženská! Ženská dlouhých vlasů, ale krátkého rozumu.

Příst umí, jehlou šít, na to je, ale ne soudit. Ať šije, ať přede, ale ať nesoudí. Hanba nám mužům!“

Libuše odpoví, že je žena a tak i soudí. Připustí, že je potřeba, aby měli přísnějšího správce. Koho si sněm zvolí, toho si ona vezme za muže. Má Jirásek pravdu? Kronikář Kosmas(1045-1125 se o Libuši zmiňuje jako o Lubossi.

Vychvaluje její schopnosti: „Jako kdysi ke Krokovi, chodili také k Libuši zblízka i zdaleka lidé ve svých rozepřích.“ Podle něj je Libuše jasnovidka, vědma a soudkyně, nezdůrazňuje ale, že i vládkyně. To uvádí až kronikář Hájek, který z ní svým lehkým perem udělá moudrou, spravedlivou a cudnou vladařku. Jak to ale skutečně bylo?

Kněžna Libuše (stojící, její sestry Kazi a Teta sedí) se ukáže jako moudrá žena.

Kosmas ve sporu obou mužů neudává jména. Zmiňuje ale sněm lidu, takže Libušině autoritě se nepodřizuje každý. Nechala by si Libuše od někoho určit manžela? Sotva. Možná ale sama cítila, že její autorita není dostatečná.

Kosmova kronika ji líčí rozporně. Uvádí sice klady, ale nevynechává ani zápory. Moudrá, ale na druhou stranu prý rozmařilá a s jejím rozhodováním asi také není všechno v pořádku. Zřejmě ale dobře ví, co dělá a rozhodne se proto mazaně vyhovět svým odpůrcům.

Kněžna Libuše věští Praze slávu. Podle Kosmy byla vědmou, jasnovidkou i soudkyní.

Ze svého sídla Libušína (u Kladna) si vybírá manžela. Alois Jirásek (1851-1930) i Václav Hájek z Libočan (1499-1553) si myslí, že proroctví o svém budoucím manželovi pronáší na Vyšehradě a lidovému sněmu říká:

„Hle, za oněmi horami v Lemuzích je řeka neveliká, Bělina jménem. Blízko té řeky je dědina, v ní Stadiců rod. Tam oře váš vojvoda s dvěma strakatými voly.“ Je to nesmysl, z Vyšehradu by nic takového vidět nemohli, zato z Libušína při dobrém počasí ano! Horami Libuše míní České středohoří.

Manžela si Libuše vybírala obratně, poslala za ním svéhoí koně.

Dodává: „Cesty hledati nebudete, aniž se ptáti. Můj kůň vás povede, za tím jeti neváhejte. Ten vás dovede a zpátky přivede pravou cestou. Před kterým on člověkem se zastaví a zařehce, ten jest, o kterém jsem mluvila.“

Přemysl Oráč a kněžna Libuše. Vzhledem k tomu, že Libušin kůň zcela neomylně našel jejího vyvoleného, zřejmě se s ním už někdy setkal….

Skutečnost, že posly k jejímu budoucímu manželovi Přemyslu Oráčovi přivede její kůň, je svědectvím, že Libuše ho navštěvuje dávno před volbou. Jak jinak by kůň trefil? Oba jsou už dávno nejspíše tajnými milenci, cestu z Libušína do Stadic zvládne Libuše za necelý den.

Přemysl pochází z kmene Lemuzú, nešlo tedy o věštění, ale promyšlenou přípravu dynastického sňatku! Zde nám tedy kronikáři i Jirásek popletli hlavu.

Foto: wikipedia.org
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 955
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.8tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.8tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 3.0tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]