Co se skrývá za záhadným úsměvem obřích hlav? Svět je stále ještě plný záhad a tajemství. K nim například patří i obří kamenné hlavy z Mexika, které jsou pradávnými uměleckými díly kmene Olméků.
Tyto hlavy byly nalezeny poblíž města La Venta a znovu udivují jak uměleckým ztvárněním, tak způsobem opracování a přepravy.
Je potřeba si uvědomit, kdy tato díla vznikala. Obřadní středisko Olméků v San Lorenzo bylo vybudováno na plošině zhruba asi 50 metrů nad okolím a skládalo se z několika teras kolem velkého dvora.
Mezi rituály sem patřily například koupele v bazénech nebo míčové hry. Samozřejmě k takovému obřadnímu centru patřila příslušná umělecká výzdoba. Kromě obřích hlav zřejmě kmenových panovníků to byly reliéfy a obrovské trůny z opracovaných kamenných bloků.
TVÁŘE OLMÉKŮ NA OBŘÍCH HLAVÁCH
Jejich vznik spadá do období až 1500 let před naším letopočtem. A tak kmen Olméků je považován za nositele první kultury ve Střední Americe. Proto zůstává velkou záhadou, proč někdy kolem roku 900 před naším letopočtem byla kultura úmyslně uničena.
V roce 1925 archeolog Frans Blom a etnolog Oliver La farge objevili první hlavy, další se potom našly i na jiných místech Mexika a Guatemaly. Jsou to sochy hlav mužů s nápadně plochými nosy a s přilbami na hlavě.
Kromě nesporné umělecké zručnosti pradávných kameníků tesajících svými nástroji do pevného čediče je tu záhada těžby a dopravy.
150 KILOMETRŮ DLOUHÁ CESTA
I když v pohoří Sierra de los Tuxlas nemuseli Olmékové balvany lámat v lomu, ale vybírali si zde přírodní balvany vhodného tvaru, záhadou je jejich doprava po trase asi 150 kilometrů na místo určení.
Protože podle názoru vědců neměli k dispozici tažná zvířata ani vozy, potom způsob transportu obrovských a velmi těžkých mnohatunových kamenů, terénem přes kopce, bažiny či řeky, zůstává neobjasněnou záhadou.
ZÁHADNÝ PŮVOD
Stejně tak vědce zajímá původ tohoto kmene, jehož typické rysy obličejů sochy zachycují. Nechybí ani teorie o původu kmene z Afriky, ale to by znamenalo další záhady, jak a kdy se vzali v Mexiku. Možná, že se najdou nějaké další důkazy, včetně dalších hlav.
S tím souvisí i otázka, proč byly některé památky úmyslně poničeny. A z jakých důvodů se Olmékové rozhodli ukrýt posvátné hlavy pod zem. Byl to strach z nepřátel, nebo nějaký pokyn bohů?
