Když byly na staveništi Fakultní nemocnice v Hradci Králové objeveny dva velké částečně opracované kmeny, vzbudilo to malou archeologickou senzaci. Odborníci totiž pracovali s hypotézou, že se jedná o nedokončený projekt pravěkých obřích člunů – monoxylů. Kdo je zde kdysi stavěl?
Nalezené kmeny mají v součtu úctyhodnou váhu přesahující dvacet tun. Každý z kmenů pak délku okolo jedenácti metrů. Záhadný nález byl umístěn v jaroměřském depozitáři Muzea Východních Čech.
Pravěk na Labi
Soudilo se, že kmeny nesou stopy opracování kamennými nástroji typickými pro období mladší až pozdní doby kamenné. Jejich stáří? Možná až 8000 let. Přesnou dataci měla určit až analýza dřeva.
Zajímavé je, že i moderní Hradec Králové má k těmto pravěkým člunům atraktivní spojovací linku.
Právě z tohoto města byly v nedávné minulosti organizovány expedice Monoxylon I., II. a III., které úspěšně operovaly ve Středomoří a testovaly možnosti monoxylu v rámci námořní plavby v době kamenné.
V rámci příprav na tyto expedice proplula replika neolitického plavidla starého více než 8 000 let i po Labi centrem města. Nikdo však tehdy netušil, že v blízkosti se pod povrchem nachází skutečná dávná loděnice. Byla však opravdu „pravěká“?
„Keltská loděnice“
Dlouhé měsíce se čekalo na výsledky analýzy dřeva z nalezených kmenů. Radiokarbonová laboratoř polské Univerzity v Poznani konečně stanovila dobu pokácení kmenů, a to do období let 220 až 180 př. n. l..
Dodejme, že k datování byla použita metoda měření rozpadu radioaktivního uhlíku C14. Žádná doba kamenná, ale doba laténská!
Tím padla hypotéza o „pravěké loděnici“. Zároveň to ovšem vedlo k odpovědi na otázku, kdo čluny v blízkosti současných toků Labe a Orlice vyráběl. Byli to Keltové, kteří v té době obývali Východní Čechy.
Proč však výrobu člunů nedokončili, to už asi navždy zůstane zahaleno rouškou tajemství.
