26. září 2020: Trevor Ross z města Inverness prý spatří lochnesskou příšeru poblíž části jezera, kde byla pozorována i dříve.
Domů     Náboženství a okultismus
Záhada římského ducha v křesťanském kostele
Mirek Brát
od Mirek Brát 17.9.2022
3.5tis
Genius loci je příbuzný s ochrannými božstvy, které měla antika na pomyslné stráži v konkrétních budovách. Říkalo se jim larové. Nechybí u nich ani typický atribut hada. Zdroj obrázku: ArchaiOptix, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
341
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

Když byla ve struktuře zdi starobylého normanského kostela v britské vesnici Tockenham objevena zazděná tajemná socha, nejprve se uvažovalo o tom, že jde o skulpturu svatého Kryštofa. Nakonec se však odborníci přiklonili k názoru, že jde o vypodobnění římského ochranného ducha známého pod označením genius loci.

Římská vila posloužila jako zdroj stavebního materiálu pro křesťanský svatostánek. Zdroj obrázku: Boksi, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons Božstvo polí a vinic Agathodemon a ochranný genius loci Vesuvu v podobě hada. Zdroj obrázku:  WolfgangRieger, Public domain, via Wikimedia Commons

Duch pater familiaris jako ochránce rodiny. Zdroj obrázku: Luis García, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Genius loci je příbuzný s ochrannými božstvy, které měla antika na pomyslné stráži v konkrétních budovách. Říkalo se jim larové. Nechybí u nich ani typický atribut hada. Zdroj obrázku: ArchaiOptix, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Ochranný duch genius loci byl ve starověkém Římě velmi populární. Jednalo se o ducha konkrétního místa, který zdůrazňoval vztah člověka s jeho bezprostředním okolím. V římské mytologii byl genius loci zobrazován jako konkrétní postava vybavená charakteristickými ikonografickými atributy, například hadem.

Duch pater familiaris jako ochránce rodiny. Zdroj obrázku: Luis García, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Genius loci a čeština?

Genius loci nepozorovaně přešel i do našeho jazyka prostřednictvím ustáleného latinského slovního spojení genius loci. A tak píšeme v srdečných pozdravech nadšeně, že nás uchvátil genius loci umístění  hotelu při naší dovolené, aniž bychom měli na mysli nějaké konkrétního bůžka celé lokality.

Spíše tím vyjadřujeme specifické kouzlo popisovaného místa, jeho harmonii, atmosféru a estetiku.

Božstvo polí a vinic Agathodemon a ochranný genius loci Vesuvu v podobě hada. Zdroj obrázku: WolfgangRieger, Public domain, via Wikimedia Commons

Z vily do kostela

Pojďme však k záhadě, kterou jsme zmínili v našem titulku. Jak se dostala skulptura římského ducha do kostela na britském venkově? Odpověď poskytli archeologové, kteří v okolí vesnice Tockenham odkryli základy antické vesnické vily.

Římané v této oblasti žili od poloviny druhého do konce čtvrtého století našeho letopočtu. Později byla vila zdrojem levného stavebního materiálu.

Římská vila posloužila jako zdroj stavebního materiálu pro křesťanský svatostánek. Zdroj obrázku: Boksi, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Poněkud apatičtí zedníci využili při stavbě farního kostela nejen římské cihly a dlaždice, ale i skulpturu genia loci. Ochranný duch v kostele má tím pádem hromsky dlouhou nepřetržitou službu: od antiky až do současnosti.

Pokud už píšeme, že nějaké místo má kouzelný genius loci, v případě kostela ve vesnici Tockenham to rozhodně není jen plané přirovnání.

Foto: 1 - WolfgangRieger, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Boksi, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Luis García, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - ArchaiOptix, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 24.9.2022 769
Debata o proutkaření by jistě byla v mnohém barvitější, než politická show v předvečer významných voleb. Naším cílem však není hodnotit tuto metodu, ale podívat se, jak na takové proutkaření pohlížela katolická či protestanská církev. Není to pěkný pohled, navíc to v něm docela i páchne sírou! Proutkaření vzniklo již v dávné historii, kdy se s ním zacházelo […]
od Adriana Vojtíšková 22.9.2022 3.2tis
Pověstí o legendárních ptácích existuje celá řada. Některé jsou si podobné, přičemž nejčastěji připomínají pověst o Fénixovi. Jací mýtičtí opeřenci jsou známí v jiných kulturách?   BAR JUCHNE: Tvor, který zastíní sluneční zář První zmínku o tomto ptákovi nalezneme v židovském Talmudu. Jeho vejce mělo vypadnout z hnízda, zbořit na 300 cedrů a zaplavit 60 […]
od Mirek Brát 20.9.2022 2.8tis
Zánik templářského řádu je detailně popsán včetně procesu, při kterém byl zabaven řádový majetek. Říká se však, že velmistr Jacques de Molay ještě před svou tragickou smrtí určil čtyři vyvolené, kteří měli zajistit kontinuitu fungování řádu v jiných zemích. Obzvláště silně rezonuje legenda o útěku tisíců řádových rytířů do Skotska. Pro útěk templářů do Skotska existovaly […]
od Luděk Příhoda 18.9.2022 2.5tis
Píše se 24. červen 1981 a v tehdejším jugoslávském městečku Medžugorje dochází k projevům tajemných sil. Centrem dění se stává vrcholek Podbrdo, kde se zjeví nadpozemská bytost, jež se představuje jako Panna Maria.   Kostelní hodiny právě odbíjejí čtvrtou hodinu odpolední a čtrnáctiletý sirotek, mladinká Ivanka Ivankovićová, jíž před měsícem zemřela maminka, se vrací z procházky. Společnost jí […]
od Pavel Polcar 15.9.2022 3.1tis
Tisíce zjevení Panny Marie zaznamenávali křesťané po celém světě, od Malé Asie ve čtvrtém století (dnešním Turecku) až po současnou Kalifornii. Ze všech jsou nejznámější vize Panny Marie Lurdské, o nichž v polovině 19. století informovala dospívající dívka ve francouzských Pyrenejích. Od té doby uchvacuje katolickou představivost oddanost Panně Marii Lurdské. Lurdy jsou jedním z mála lokalit, která Vatikán oficiálně označil za hodná víry, […]