30. června 1908 otřásla odlehlou sibiřskou tajgou exploze tak silná, že srovnala se zemí miliony stromů na ploše přes 2 000 kilometrů čtverečních a byla slyšet tisíce kilometrů daleko.
Přesto neexistuje žádný impaktní kráter a nikdo nebyl přímým svědkem události zblízka. Co způsobilo Tunguzskou událost, jednu z největších a nejtajemnějších katastrof moderní historie? Byl to meteorit, kometa, nebo něco mnohem záhadnějšího?
Ponořte se s námi do hlubin sibiřského tajemství, které dodnes nedá spát vědcům i konspiračním teoretikům.
Ráno 30. června 1908, přesně v 7:17 místního času, došlo v odlehlé oblasti sibiřské tajgy, poblíž řeky Podkamenná Tunguzka, k události, která se zapsala do historie jako Tunguzská událost.
Ohromná exploze o síle odhadované na 10-15 megatun TNT (což je ekvivalent přibližně tisíce hirošimských atomových bomb) srovnala se zemí přibližně 80 milionů stromů na ploše větší než 2 150 čtverečních kilometrů.
Svědci, kteří se nacházeli desítky až stovky kilometrů od epicentra, popsali oslnivý záblesk, ohnivou kouli na obloze a obrovskou tlakovou vlnu, která je srazila k zemi, lámala okna a způsobila zemětřesení.
Přestože byla událost tak masivní, fascinující je absence impaktního kráteru a jakýchkoli větších fragmentů, které by potvrdily pád velkého kosmického tělesa.
První vědecká expedice, vedená ruským mineralogem Leonidem Kulikem, dorazila do oblasti až v roce 1927, tedy téměř 20 let po události.
Objevili obrovskou oblast, kde byly stromy vyvráceny radiálně od centra exploze, zatímco přímo v epicentru zůstaly některé stromy stát s ohořelými kmeny, avšak bez větví.
Tento obraz připomínal jakousi „motýlí“ strukturu, což naznačovalo, že exploze proběhla ve vzduchu, nikoli na zemi.

Hlavní teorie vysvětlující Tunguzskou událost:
Meteoritická hypotéza: Nejrozšířenější a vědecky nejvíce podporovaná teorie. Předpokládá, že explozi způsobil kamenný meteorit, který vstoupil do zemské atmosféry a explodoval ve výšce 5-10 kilometrů nad zemí.
Tím se vytvořila obrovská tlaková vlna, která způsobila zkázu na zemi, aniž by došlo k vytvoření kráteru nebo zanechání velkých fragmentů, protože většina materiálu se v atmosféře odpařila.
Problémem této teorie je však absence jakýchkoli meteoritických úlomků, které by potvrdily složení tělesa.
Kometární hypotéza: Tato teorie navrhuje, že příčinou byla kometa složená převážně z ledu a prachu. Takové těleso by se při vstupu do atmosféry zcela odpařilo a nezanechalo by žádné pevné zbytky ani kráter.
To by vysvětlovalo absenci fragmentů, stejně jako „světelné noci“ (jasné nebe i po západu slunce) pozorované po explozi v Evropě, které mohly být způsobeny prachem a ledovými krystaly rozptýlenými v horních vrstvách atmosféry.
Některé méně konvenční a záhadologické teorie zahrnují:
Exploze zemního plynu: Někteří badatelé spekulují o masivní explozi metanu nebo jiných plynů, které mohly uniknout z geologických zlomů pod tajgou.
Tato teorie však naráží na nedostatek důkazů o tak masivním úniku plynů a nevysvětluje pozorované atmosférické jevy.
Černá díra nebo antihmota: V raných fázích výzkumu byly zvažovány i velmi exotické hypotézy, jako je průchod miniaturní černé díry Zemí nebo kontakt s kouskem antihmoty.
Tyto teorie byly však rychle zavrženy, protože by zanechaly odlišné nebo mnohem destruktivnější stopy.
Exploze mimozemské lodi (UFO): Pro milovníky záhad je jednou z nejpřitažlivějších teorií ta, že Tunguzská událost byla způsobena havárií nebo explozí mimozemské lodi.
Někteří poukazují na údajné anomálie v místě dopadu, zvláštní radiační anomálie (které však nebyly nikdy spolehlivě potvrzeny) nebo na spekulace o tom, že mimozemská loď se obětovala, aby zabránila zničení Země větším meteoritem.
I když je tato teorie populární v populární kultuře, postrádá jakékoli vědecké důkazy.

Navzdory pokroku ve vědě a mnohým studiím Tunguzská událost dodnes zůstává jednou z největších nevyřešených záhad.
Ačkoli vědecká komunita se většinou kloní k názoru, že šlo o dopad kosmického tělesa (komety nebo meteoritu), absence kráteru a fragmentů zanechává prostor pro další spekulace a bádání.