Zvláštními případy hypnózy, tedy změněného stavu vědomí, jsou hypnotické seance se zvířaty. Ano, nejen člověk prý může být zhypnotizován. Jak vlastně reagují zvířata ve změněném stavu vědomí? Nahlédněme pod roušku této tajemné disciplíny!

Zkušený krotitel šelem vybavený instrukcemi od hypnotizéra se pomalu blíží k pěkně rostlému aligátorovi. Děsivě vyhlížející zvíře si muže nedůvěřivě prohlíží a sleduje jeho další kroky. Pomalu oddechuje.

V tu ránu k němu krotitel přiskočí a překlopí ho na záda. Zároveň jednou dlaní tlačí na aligátorův krk po dobu deseti vteřin. Zvíře začíná oddechovat stále pomaleji a užívá si blaženého stavu podobného spánku.

Po chvilce krotitel zvíře pošimrá po břiše a chvatně uskakuje. Aligátor se opět plný síly vrací do naprostého vědomí. Co se dělo v průběhu předchozích několika minut, si nebude nikdy pamatovat. Stal se totiž „obětí“ zvířecí hypnózy!

O prvním popsaném případu zhypnotizování zvířete podává zprávu již v roce 1646 jezuitský páter Athanasius Kircher (1602–1680). Později se skutečně ukáže, že i zvíře lze podrobit stavu, kterému se říká hypnotický.

Jako důkaz poslouží známý pokus se slepicí. K tomu, aby u ní bylo dosaženo hypnózy, se jí údajně musí svázat nohy a následně ji položit na zem. Od zobáku se pak vede po zemi čára křídou po ose těla slepice.

„Se zvířetem se udělá konkrétní prudký pohyb kolem jeho podélné osy a to ho uvede do strnulého stavu, ve kterém může být zvíře několik minut, hodin, nebo i dnů,“ popisuje český hypnoterapeut Dr. Jiří Zíka.

Když se zvíře uklidní, nohy se mu rozvážou a ono v této poloze ještě dlouho setrvá. Takový stav lze prý poměrně jednoduše navodit i u lidských pacientů. A jak to funguje u jiných druhů zvířat?

Známá hypnotizérka zvířat, italská potápěčka Cristina Zenato, prý dokáže uvést do strnulého stavu žraloky za pomoci hlazení pod rypcem! S hypnózou v říši zvířat to tedy nebude zas tak jednoduché. Živočichové prý navíc mohou provozovat cosi jako autohypnózu sami od sebe.

Za samohypnotický stav lze například považovat obranné reakce některého hmyzu nebo ryb, když se takzvaně „staví mrtvými“ (známo jako efekt mrtvého brouka). K tomu dochází, když zvíře cítí určitý druh nebezpečí.

A do strnulosti lze přivést i hada, kterého z hypnózy probereme úderem o zem. Tuto hypnotickou praxi prý využívají mnozí mágové, kteří celou operaci vydávají za kouzlo. Otázkou zůstává, čeho lze vlastně při hypnotizování zvířat dosáhnout.

Hypnóza přece nemůže mít stejné účinky jako u lidí. Je však zjevné, že se její pomocí dají uklidnit agresivní druhy. Sami odborníci se tak domnívají, že další využití změněného stavu vědomí u zvířat stále čeká na své odhalení.