Zdi paláců starověké minojské kultury se řítí k zemi. Padají za oběť ničivé moci přírody. Nádoby s olivovým olejem se překotí a značná část výjimečného areálu lehne popelem. Jak je možné, že jejich paláce naplněné vzácným zbožím neměly žádné hradby? Copak se lidé nebáli ziskuchtivých nepřátel?

Minojská civilizace, pojmenovaná podle bájného krále Mínoa, v nás dodnes vzbuzuje úžas. Již ve 2. tisíciletí před naším letopočtem měli Mínojci ve svých palácích na Krétě vodovody, sprchy, splachovací záchody, a dokonce i klimatizaci.

Dosud však není zcela jasné, odkud tito výjimeční stavitelé přišli ani co způsobilo zánik jejich říše. Stála za tím ničivá moc přírody, nebo cizí válečníci?

Tajemství minojských paláců

Britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) tají dech. Jeho tým narazil na stěnu s pestře pomalovanou omítkou, na níž je vyobrazena mužská postava nesoucí trychtýřovitou nádobu.

Roku 1900 je postupně odkryt v celé své nádheře palác Knossos, který měl v době své slávy až 2000 místností. Brzy spatří světlo světa i další tři významné komplexy: Faistos, Malia a Kato Zakros. Na všech těchto palácích je zarážející jedna věc.

Nemají žádné opevnění, a některé dokonce leží v údolí. To vypadá jako pozvánka pro nepřítele! Avšak paláce prokazatelně prosperovaly bezmála 1000 let. Přitom ve svých útrobách skrývaly nesmírné bohatství. Jak je možné, že žádný nepřítel nevztáhl ruku po tak cenné kořisti?

Mírumilovný národ?

Minojská civilizace překvapuje kromě absence obranných staveb ještě další zvláštností. V době, kdy Egypťané zdobí své hrobky výjevy z lovu a oslavou válečných úspěchů, Mínojci zobrazují květiny, zvířata i lidi většinou v mírových scénách.

Znamená to, že tehdejší obyvatelé Kréty spolu vůbec neválčili? Chybějící opevnění kolem paláců je zpravidla vysvětlováno tím, že minojská kultura byla v tehdejší době námořní velmocí. Její obranu tak představovalo silné loďstvo.

V průběhu zkoumání starověké civilizace se však objevily i jiné hypotézy. Například německý geolog Hans Georg Wunderlich (1928–1974) vyvolal v roce 1972 značný rozruch tvrzením, že minojské paláce jsou ve skutečnosti rozsáhlými hrobkami.

„Bylo tam vlhko a chladno, ani jediný paprsek nepronikl dovnitř. Jenom blázen, nebo mrtvý by se nastěhoval do těchto prostor,“ vyjádřil své mínění po návštěvě Knossu. Archeologům dalo nemalou práci jeho tvrzení vyvrátit.

Otazníky nad zánikem

Co ukončilo slavnou éru minojských paláců? Na to se dodnes ptají mnozí badatelé. Vše nasvědčuje tomu, že lví podíl na tom měla příroda. První paláce zničilo kolem roku 1700 př. n. l. zemětřesení.

Druhé paláce padly za oběť následkům ničivého výbuchu sopky na ostrově Théra asi v roce 1450 př. n. l. Po této události zřejmě zemi zachvátil chaos.

Pro bojovné Achajce z Mykén (někdejší centrum řecké civilizace) pak nebylo nic snazšího, než si válečnému umění neuvyklý národ podmanit. Nebo to všechno bylo úplně jinak?