S přesností je na mapě vyobrazen jihoamerický kontinent, který je v Reisově době znám jen poměrně málo a také Antarktida, která tehdy není známá vůbec. Výsledky novodobých výzkumů navíc naznačují, že mapa byla pořízena z vesmíru.

Turecký admirál Piri Reis (asi 1470–1555) má údajně kořeny v rodině pirátů a po moři se plaví už od svých 12 let. Není proto divu, že se za svého života stává věhlasným mořeplavcem.

V roce 1513 vypracuje atlas Kitab-i Bahriye, který se stává nejdůležitější pomůckou tureckých námořníků.

Časem se na něj zapomene, ale v roce 1929 jej v paláci Topkapi (palác sultánů v Istanbulu – pozn. red.) objevena jedna jeho část, portolánová mapa na gazelí kůži.

Dílo zobrazující jižní část Atlantského oceánu se okamžitě postará o rozruch a vyvolá otázky, na něž je dodnes obtížné odpovědět. Jak je možné, že zachycuje pevninu, která ještě nebyla objevena a navíc údajně tak, jak by byla viděna pouze z vesmíru?

Jde jen o omyl zapálených badatelů, nebo máme co do činění s nevyjasněnou kapitolou lidských dějin?

KOMU PATŘÍ AUTORSTVÍ?

Mapa Piriho Reise objevená náhodně během inventury starožitností v paláci, patří mezi jednu z prvních, které dokumentují pobřeží Jižní Ameriky. V té době totiž kontinent není téměř vůbec prozkoumán.

V díle jsou zpracovány poznatky z první objevitelské cesty italského mořeplavce Kryštofa Kolumba (1451–1506). Proto se předpokládá, že Reis vycházel zejména z Kolumbových děl.

Podle některých pramenů se admirál dokonce přiznal, že k zakreslení ostrovů a pobřeží v Antilském moři použil mapu, kterou mu poskytl jistý španělský otrok, jenž se v minulosti vyskytl právě na palubě Kolumbovy lodi.

Byl tedy Kolumbus skutečným autorem mimořádně přesného zpracování mapy východního pobřeží Jižní Ameriky? Žádná mapa, která by patřila známému objeviteli, nebyla nikdy nalezena. Ale vyloučeno to není.

Největší otázkou však zůstává jiná část díla – neuvěřitelně přesné a nadčasové zobrazení Antarktidy.

KARTOGRAFOVÉ NA ORBITĚ

Antarktida je objevena až v roce 1820, tedy více než 300 let po vzniku Raisovy mapy. Přesto byl Reis schopný znázornit kromě obrysů kontinentu také to, jak by vypadal bez ledového příkrovu. Hory, jezera i řeky přesně odpovídají skutečnosti.

Jeden horský řetězec zachycený Reisem je dokonce objeven až v roce 1952. „Mimořádná přesnost map je mimo jakoukoliv pochybnost, a také jasně mimo schopnosti všech středověkých nebo starověkých kartografů nám známých,“ tvrdí Charles Hutchins Hapgood.

Společně se svým kolegou matematikem Richardem W. Strachanem odhaluje, že vyobrazení Antarktidy vzhledem k jejímu tvaru a přesnosti nemohlo vznikat na Zemi.

Údajně musel být záznam pořízen ze vzduchu, zhruba z výšky, kde se dnes pohybují družice! Fotografie, které pocházejí ze zemské oběžné dráhy, mají zcela shodné zkreslení pevniny, což naznačuje, že mapa vznikla ze stejné perspektivy.

Jenže počátkem 16. století patří vzducholodě či letadla stále jen do říše fantastických představ. Podle čeho tedy byla mapa vytvořena? Že by skutečně z materiálů dávno zaniklé vyspělé civilizace?