Současný jihodalmatský ostrov Mljet je synonymem zachovalé středomořské přírody prezentované prostřednictvím tamního národního parku. Izolovaný ostrov je však spojen i s jednou záhadnou nemocí, které dokonce propůjčil svoje jméno.

Mal de Meleda neboli Mljetská nemoc. Proč je spojována s křížovými výpravami?

Mljetská nemoc je specifické kožní onemocnění. Nemá vliv na délku života, ale projevy nemoci jsou velmi nepříjemné. Nejvíce případů bylo hlášeno právě z jadranského ostrovního ráje – Mljetu.

Bezradní lékaři

S Mljetskou nemocí si příliš nevědí rady ani současní lékaři. Nelze ji zcela vyléčit, lze tlumit pouze její příznaky. V současnosti je zařazena do skupiny vzácných genetických onemocnění.

Medicína si nemoci poprvé všimla na začátku devatenáctého století díky klinickým popisům dubrovnického lékaře a spisovatele Luka Stulice (1772-1828). Stulic jako první rovněž vyslovil hypotézu, že se nejedná o infekční onemocnění.

Boží trest a křižáci

Co si o Mljetské nemoci mysleli samotní obyvatelé ostrova Mljet? Dlouhou dobu převažovala myšlenka, že podivná nemoc je trestem za hříšný život. Často však byli za viníky považováni křižáci, kteří na ostrově pobývali v rámci výprav do Svaté země.

Mljetská nemoc byla totiž dávána do souvislostí s leprou-malomocenstvím. Lepra se Středomořím skutečně výrazně šířila zejména v epoše křížových výprav. Právě infekčnost lepry prý stála za vznikem Mljetské nemoci. Jak k takovému závěru lidé dospěli?

Karanténa  a leprosárium

Ostrov Mljet byl využíván pro izolaci malomocných již v dobách Dubrovnické republiky. Zároveň byl ostrov i místem karantény pro poutníky ze vzdálených oblastí, křižáky nevyjímaje. Vznikla tak teorie, že Mljetská nemoc je jakýmsi dozvukem, mutací lepry.

Vědci toto vysvětlení odmítají, zároveň však přitakávají na tvrzení, že jistá souvislost mezi malomocenstvím a Mljetskou nemocí existuje. Jaká?

Epilog

Proměna ostrovů  v leprosária, nebo místa přísné dlouhodobé karantény, ještě více zvětšila izolovanost těchto lokalit. V malých ostrovních komunitách pak docházelo k příbuzenským sňatkům. Výjimkou nebyly ani incestní vztahy.

Toto genetické oslabení generací ostrovanů pak iniciovalo vznik Mljetské nemoci, která sice nebyla infekční, ale přenášela se z rodičů na děti.

Výzkum Mal del Meleda na Mljetu však stále pokračuje, protože i v současnosti se v ostrovní populaci toto vzácné a legendami opředené onemocnění vyskytuje.

Nic na tom nemění ani skutečnost, že o izolaci ostrova v časech mezinárodní turistiky sotva můžeme mluvit…