Otrokovickým areálem společnosti Baťa se rozlehne ohlušující rána. Časně zrána 12. července roku 1932 zde totiž havaruje letoun, na jehož palubě je i slavný zakladatel obuvnické firmy Tomáš Baťa. Ten v troskách letadla společně se svým pilotem umírá.
Co tragickou nehodu způsobilo? Mohlo za ni špatné počasí, jak tvrdí oficiální verze?
Na vyvýšeném piedestalu stojí bohatě zdobené rakve Tomáše Bati (1876–1932) a pilota Jindřicha Broučka (1893–1932), které obklopuje několik smutečních věnců. Pohřeb zřejmě nejslavnějšího českého podnikatele všech dob je v plném proudu.
K mikrofonu přistupuje ředitelův nevlastní bratr a nástupce ve firmě Jan Antonín Baťa (1898–1965) a pomalu pronáší smuteční řeč. „Naše velká pracovní rodina ztratila svého zakladatele, budovatele a vůdce,“ může zaslechnout početný dav lidí, který na pohřeb dorazil.
Baťa je totiž fenomén. Přestože jeho začátky nebyly vůbec jednoduché, ve 30. letech se z něj stal největší světový vývozce obuvi. Jeho předčasná smrt v roce 1932 je však dodnes obestřena mnoha tajemstvími.
MLHA NA STARTU
Firemní letiště v Otrokovicích tone v husté mlze. Tomáš Baťa pomalu usrkává horký čaj a chystá si projev. Ten by rád o několik hodin později přednesl během otevření další pobočky jeho závodu ve švýcarském Möhlinu.
Dne 12. července 1932 se proto nechává vzbudit velmi brzy ráno. Už ve čtyři hodiny je na nohou a míří na otrokovické letiště. Počasí sice není k letu moc příznivé, viditelnost totiž komplikuje mlha, povětrnostní podmínky jsou ale dobré.
Vzhledem k tomu, že pilotem Baťova soukromého letounu značky Junkers je zkušený Jindřich Brouček, zavelí podnikatel krátce před šestou ke startu. Po sedmi minutách se ale Baťův aeroplán zřítí k zemi, rozlomí se a oba jeho pasažéři v něm najdou smrt.
MOŽNÁ TO BYLA SABOTÁŽ!
K troskám letadla se sbíhají lidé. Nedlouho poté na místo dorážejí také specialisté, kteří ihned začnou s pátráním po příčinách pádu aeroplánu. „Vzhledem k tomu, že není hodnověrný svědek… a jelikož je letadlo rozbité, nedá se příčina havárie s určitostí zjistit,“ uzavře komise své vyšetřování.
Podle většiny historiků bylo na vině špatné počasí. Pilot v mlze ztratil orientaci, pokusil se nouzově přistát a havaroval. Jiná verze hovoří o tom, že se snažil vyhnout elektrickému vedení, které se před strojem zničehonic vynořilo.
Proti ale hovoří mimořádné letecké zkušenosti Jindřicha Broučka a skutečnost, že letiště a jeho okolí dokonale znal. Stále častěji se proto v poslední době objevují spekulace, že šlo o sabotáž.
USMÍŘENÍ SE SYNEM
„Tomáš Baťa měl již předtím několik podivných nehod, z nichž však jako zázrakem unikl smrti,“ uvádí publicista Jan Bauer (*1945). To by napovídalo tomu, že v případě pádu letounu nešlo o nešťastnou náhodu, ale o další, tentokrát již úspěšný, pokus sprovodit ho ze světa.
Kdo v něm ale měl prsty? O život mohl Baťovi usilovat některý z propuštěných zaměstnanců, nebo některý z drobných ševců, kterého podnikatel připravil o práci. Nejčastěji se ovšem v souvislosti s podivnou smrtí Tomáše Bati mluví o možné likvidaci ze strany zahraniční konkurence.
S překvapivým závěrem před dvěma lety přišla spisovatelka Eliška Jechová (1921–2015), podle níž sehrál při tragédii rozhodující úlohu spěch. O den dříve se totiž Baťa telefonicky pohádal se svým synem žijícím ve Švýcarsku.
Právě proto zřejmě slavný obuvník vyrazil na letiště tak časně ráno. Pravděpodobně chtěl do země helvetského kříže dorazit o něco dříve a se synem se usmířit. Bohužel za to ale zaplatil životem.
Autor článku: Pavel Besta
