České hospůdky mají mnohdy velmi poetické názvy. Odrážet se v nich může jméno majitele, místní pověst nebo i jen pěkný strom, který kdysi rostl opodál. Název hostince může být žertovný i neutrální.

U Nováků, U dělové koule, U lípy, U suchý dásně a tak dále. Jsou však i hospody, jejichž názvy působí poněkud záhadně. Příkladem může být hospoda Port Artur ve východočeském Náchodě.

Hospoda jako válečné memento

Chceme-li se dopátrat, proč se hospoda ve vnitrozemském okresním městě jmenuje po nějakém vzdáleném přístavu, musíme se buď vypravit do Číny nebo alespoň pátrat na stránkách historie.

V letech 1904-1905 probíhalo válečné střetnutí carského Ruska a císařského Japonska. Rusko-japonská válka se jevila mnoha Evropanům jako exotická opereta. Snad právě proto byla v Čechách bedlivě sledována.

Většina české veřejnosti nezakrytě fandila carskému Rusku. Součástí války byly i boje o ruskou námořní základnu Port Artur na tehdejším čínském území. Ruská flotila se nakonec musela z Port Arturu stáhnout.

Porážku carského loďstva završila námořní bitva v Cušimském průlivu mezi japonským ostrovem Kjúšú a Korejským poloostrovem.

Na pivo tam chodil i Josef Škvorecký

V roce 1904 byl v Náchodě otevřen hostinec pojmenovaný Port Artur. Přešly dvě světové války, už hodně dlouho je nové tisíciletí, ale hostinec Port Artur je stále připomínkou dávných bojů rusko-japonské války.

Mimochodem, hostinec ve 20. století proslavil ve svém díle i česko-kanadský spisovatel Josef Škvorecký.