Zámek v Litomyšli patří k našim předním památkám. Nechal jej postavit v letech 1568 až 1582 Vratislav z Pernštejna, prý z údajné velké lásky ke své manželce. Nádvoří lemují krásné arkády a vnější zdi jsou pokryty více jak 6000 sgrafity od Šimona Vlacha.

Na nich je zajímavé, že ani na jednom sgrafitu se neopakuje stejný motiv a proto byla tato výzdoba považována za nejkrásnější v bývalé rakouské monarchii.

Jako mnoho jiných hradů a zámků, také ten v Litomyšli skrýval a ještě skrývá svá tajemství. Známý je příběh jakési hraběnky, která pro svoji pýchu a marnivost byla nenáviděna lidem.

Jednou, když už ji omrzelo šatstvo z drahých látek, tak si usmyslela, že musí mít opravdu něco originálního. Nechala shromáždit pekaře z celého okolí a zadala jim neobvyklý úkol – zhotovit ji pečené šaty a boty.

Za tři dny, jak byl stanoven termín, donesl na zámek šaty ze samých koláčů a housek, stejně jako boty z chleba. Hraběnka byla potěšena, pekaře odměnila a spěchala předvést lidem svůj poslední výstřelek.

Cestou ji potkala stará žebračka, která ji prosila o něco jídla. Ale zámecká paní ji ve své pýše minula bez povšimnutí. Žebračka ji proto proklela a kletba se záhy vyplnila. Hraběnka se na nádvoří propadla do země a zmizela.

Ne však úplně, neboť za své činy se občas v těchto místech objeví její duch, který opět zmizí pod zemí.

O jedno strašidlo již v průběhu let zámek přišel. Vyskytovala se zde záhadná komnata, ve které nikdo nechtěl přespávat. V půlnoci se objevoval duch, který hlomozil, přestavoval nábytek a neustále používal část latinské modlitby: „Saecula saeculorum“.

Jednou přišel na zámek starý potulný mnich, který si vyprosil něco k jídlu a nocleh. Toho se mu dostalo právě v oné komnatě.

Když o půlnoci opět se ozval duch se svým „Saecula saeculorum“, věděl mnich, že se jedná o slova „navěky věků“ a proto podle modlitby odpověděl „amen“, neboli „staň se, budiž“. Duch zajásal, že je vysvobozen a již se na zámku nezjevil.

Ale ještě jedno tajemství zámek skrývá. Na fasádě je zobrazena postava rytíře s podivným zvířetem kolem krku a nad ním je pět písmen G. Mnoho badatelů se snažilo nápis rozluštit (ostatně i ve věži jsou jakési záhadné nápisy), ale nikomu se to zatím nepodařilo.

Jen se traduje, že by to mohla být začáteční písmena nějakých ctností a tím i nápověda k cestě za pokladem, ale kdo ví.