Je vše, co se děje kolem nás, nahodilé a nepředvídatelné? Nebo existuje osud, ke kterému nakonec všichni tak či onak dospějeme? Pro existenci osudu a předurčenosti mluví celá řada jen obtížně vysvětlitelných událostí a setkání. Jak si je jinak vysvětlit?

V nevelké učebně právě začíná kurz psaní. Lektor přivítá všechny zúčastněné a vyzve je, aby se postupně představili a prozradili nějaké ty detaily o svém životě. Zpočátku se neodehrává nic zvláštního.

Jednotliví účastníci se střídají, až se slova chopí 32letá Američanka Lizzie Valverde. Ta popisuje své dětství, kdy byla adoptovaná jinou rodinou. Vedle sedící žena jménem Katy Olson vytřeští oči a nechápavě vrtí hlavou.

Je to jen náhoda, že se minulost obou žen tak podobá? „Vypadala, jako kdyby měla záchvat úzkosti,“ vzpomínala Lizzie na výraz druhé ženy. Po hodině se obě setkaly a rozhovořily se o tom, co si pamatují ze svého dětství.

Jejich podezření se ukázalo jako oprávněné: Šlo o sestry, které od sebe byly v nízkém věku odloučené a jako dospělé po sobě dlouhá léta pátraly. Je vůbec možné, že je k sobě nakonec přivedla obyčejná náhoda?

Potkaly se v nemocnici

Případ žen, u kterých se na kurzu psaní ukázalo, že jsou sestry, se odehrál v roce 2013. Je zvláštní především tím, že je dala dohromady láska k psaní, kterou mají obě už odmalička – a samozřejmě zcela nezávisle na sobě – společnou.

A u tohoto čtyři roky starého příkladu samozřejmě nezůstane. V roce 2015 obletěla svět zpráva o neuvěřitelném setkání dvou sester původem z Jižní Koreje. Ty jako malé děti adoptovaly nezávisle na sobě dvě americké rodiny.

Jedna z nich ve Spojených státech přijala jméno Holly Hoyle O´Brien a po mnoha letech se stala zdravotní sestrou v jedné kalifornské nemocnici. Právě tam se také jednoho dne potkala s ženou, která jí byla nápadně podobná.

Je možné, aby se ve stejné nemocnici jen tak náhodou potkali sourozenci žijící do té doby na zcela jiných místech Spojených států?

Vstříc osudu

„Připadalo mi to příliš krásné, než aby to byla pravda. Ale nedalo mi to a naléhala jsem, abychom podstoupily test DNA, abychom měly klid,“ uvedla Holly Hoyle O’Brien. Z rozhovorů a z rozboru DNA se vše potvrdilo – potkaly se dávno ztracené sestry.

Pokud k tomuto případu přidáme některé další z posledních let, je zřejmé, že otázka osudu je v esoterických a záhadologických kruzích stále aktuální. Mnozí badatelé jsou přesvědčeni, že všechno ve vesmíru má svůj účel a svůj smysl a vše směřuje k jasnému cíli.

Stejně tak pokud je dvěma lidem souzeno se potkat, potkají se. U blízkých osob, které byly v minulosti odloučeny, je takový „osud“ častější a sourozenci, především dvojčata, na sebe skutečně prý mohou být i různými způsoby napojena.

Každé setkání má význam?

Švédský spisovatel a režisér Kay Pollak (*1979) ve své knize tvrdí, že žádná setkání nejsou náhodná. „Každý člověk, kterého potkáme, je posel. Jestliže budeme věřit, že je to pravda, pak nám každý, kdo nám přijde do cesty, přináší poselství,“ tvrdí.

Ještě o stupeň výš jsou pak tzv. spřízněné duše – lidé, kterým je údajně souzeno, aby byli spolu. V posledních letech se objevilo například několik manželských párů, které z fotografie zjistily, že se potkaly dávno předtím, než se daly dohromady.

Před několika lety se to stalo například jednomu čínskému páru, který zjistil, že jsou jako děti vyfoceni společně na výletě před chrámem Velkého Buddhy.

Britští novomanželé Nick Wheeler a Aimee Maiden zase něco podobného objevili při prohlížení starého alba s fotkami. Ukázalo se, že se oba potkali jako děti na jedné pláži už v roce 1994. Mají tedy esoterici nakonec pravdu? Řídí naše životy tajemné nitky osudu?