Na lavici obžalovaných sedí kapitán George Drevar a metá kolem sebe blesky. Před londýnským soudem se roku 1881 ocitá za vyhrožování fyzickou likvidací. Veřejnost zaujme důvod, proč k němu došlo.

Jistý Rothery mu odmítl uvěřit, že mořské hlubiny obývají obří hadi. „Viděl jsem ho na vlastní oči!“ vzteká se Drevar. Zešílel snad, jak si někteří myslí?

Z anglického Newcastlu se na moře vydává obchodní bárka jménem Pauline. Za jejím kormidlem stojí zkušený kapitán George Drevar (asi 1826–1890).

Pauline velí od roku 1871. O čtyři roky později se na její palubě vydá z Newcastlu k brazilským břehům. 8. července u mysu Sao Roque údajně se svou posádkou spatří scénu jako z hororu.

„Zpozorovali tři velké vorvaně, z nichž jednoho ke dnu táhlo cosi, co vypadalo jako obrovský had,“ uvádí námořní kaplan E. L. Penny. Urputný zápas o život a smrt prý trvá okolo 15 minut. Gigantická velryba ho nakonec prohraje. Záhadné stvoření ji má stáhnout do temných hlubin…

Připravují se k boji

Plachetnice Pauline zvedá kotvy a opět míří na moře. Vydává se na Zanzibar, hned na začátku cesty ovšem opět musí proplout kolem mysu Sao Roque. Ten míjí 13. července 1875 a znovu u něj prý naráží na podivného netvora.

Má být 30 metrů dlouhý „s tmavým hřbetem, bílým břichem a obří tlamou,“ popíše ho Drevar. Shledání s ním je ještě děsivější, než to první. Had se totiž vynoří z vody kousek od zádi. Zdá se, že chce na loď zaútočit a stáhnout ji pod hladinu.

Posádka se proto připraví na boj. K němu ale nakonec nedojde. Monstrum se totiž po chvíli zanoří pod hladinu.

Stává se posedlým

Na stole před Drevarem leží drobná skica. Zkušený mořský vlk na ní zachytí údajné první shledání s mořským hadem. Po návratu z plavby totiž příběh kdekomu vypráví. Nikdo mu ale nechce uvěřit. Drevar se proto začne plavit po světě a pátrat po mořských hadech.

Je posedlý touhou dokázat, že bytosti existují. Zřejmě i kvůli tomu roku 1879 ztroskotá a ztratí kapitánskou licenci. S právníkem Henrym Rotherym (1817–1888) se pak dostane kvůli mořským hadům do sporu.

Ten končí u soudu, který Drevara pošle na tři měsíce za mříže. Po propuštění odpluje bývalý kapitán do Austrálie, kde až do konce života na potkání vypráví o záhadném incidentu u Sao Roque.

Basilosaurus, nebo krakatice?

Zakaboněný Drevar odloží rozečtený dopis. Jeho autorem je paleontolog Searles V. Wood (1798–1880). Kapitán se totiž s prosbou o pomoc při identifikaci tvora obrátí na několik přírodovědců.

Jedním z nich je i Wood, který přijde s teorií, že by se za monstrem mohl skrývat Basilosarus, vyhynulý druhohorní kytovec. S tím ale Drevar nesouhlasí. Dnes vědci spekulují o jiném možném vysvětlení.

„Vorvaň se mohl stát potravou pro krakatici obrovskou,“ domnívá se profesor Charles Paxton. Obří hlavonožec totiž může být bezmála 20 metrů velký. Navíc jde o predátora, který kořist obtočí chapadly jako had a stáhne ji pod hladinu.

Šlo snad o legendárního krakena? Nebo je celá historika pořádně přibarvená?

Narazili na stejného netvora?

Ve tváři kapitána A. Hassela je patrné překvapení. Během roků strávených na moři toho už zažil a viděl mnoho. 13. května 1872 ovšem zažije šok. Poblíž texaského Galvestonu údajně spatří mořského hada.

Drevar totiž není první, kdo v 70. letech 19. století tvrdí, že při plavbě narazil na podivné monstrum. Hasselem popsané stvoření je přitom nápadně podobné tomu ze Sao Roque.

„Bylo asi 70 stop dlouhé, mělo čtyři ploutve na hřbetě, jinak bylo hnědé s bílým podbřiškem,“ uvede Hassel.