Kolem Marsu je v poslední době rušno. Hned několik zemí k rudé planetě plánuje vyslat nebo dokonce už vyslalo své mise. A některé z těchto projektů mají za cíl přinést odpověď na palčivou otázku. Existuje na Marsu život? 

Mars fascinuje lidstvo už od pradávna. Jeho nejstarší pozorování jsou známá z období velkých starověkých civilizací. Zájem o něj tak mají Egypťané, Babyloňané i Řekové.

V současné době se připravují stále komplikovanější a dokonalejší mise s přístrojovým vybavením, které umožňuje mnohem detailnější měření než kdy v minulosti. Jaká tajemství se díky nim podaří odhalit?

Chybějící odpovědi

Poslední data naznačují, že na Marsu skutečně jsou metan i voda. Že by z toho ale automaticky vyplývala přítomnost života, to se prý říct nedá.

V roce 2020 americký inženýr a vynálezce Gilbert Levin nicméně prohlásil, že důkazy o jeho existenci na rudé planetě už byly získány. Jen o tom veřejnost nebyla informována.

Levin s NASA spolupracoval v 70. letech minulého století během programu Viking, a nyní tvrdí, že americký Úřad pro letectví a kosmonautiku tehdy skutečně našel důkazy o existenci mimozemského života, ale ignoroval je.

Křivky získaných údajů prý jasně signalizovaly mikrobiální dýchání. „Jak experiment pokračoval, obdrželi jsme pozitivní výsledky čtyřikrát, vše podporovalo pět různých kontrol.

Výsledky přišly od dvou různých sond Viking, které byly od sebe na Marsu vzdáleny asi šest a půl tisíce kilometrů,“ uvádí Levin. Podle skeptiků ale během experimentu nedošlo k nálezu organické hmoty, tedy fyzického materiálu dokazujícího život.

Právě proto lze prý předpokládat, že výsledky experimentu pocházejí spíše z látky pouze napodobující život, která ale sama o sobě životem není. Kde je pravda?

Hrozí nám nebezpečí?

Jak nejlépe zjistit, zda na rudé planetě skutečně existuje život? Stačí k tomu robotická vozítka, nebo člověk přímo na místě? A jaká jsou s tímto úsilím spjatá nebezpečí?

To jsou otázky, které si musí položit každý, kdo uvažuje o hledání života na rudé planetě. „Když před pár lety přijel do České republiky geolog NASA James Rice, tak říkal, že to, co robot udělá za rok, by člověk udělal za dva měsíce.

A to díky rychlejšímu rozhodování nad alternativami,“ říká exkluzivně pro ENIGMU český astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Ale člověk je podle něj vždy spojen s riziky jak samotného letu, tak na planetě samotné a navíc je to neskonale náročnější a dražší varianta. Takže robotická vozítka prý stačí.

Podle Suchana je třeba se zaměřit především na taková, která představují novou generaci. Jak dopadnou nejnovější mise?

Existují mimozemšťané?

V současné době jsou v souvislosti s hledáním života na rudé planetě vkládány obrovské naděje také do mise ExoMars 2022, která je společným dílem Evropské kosmické agentury a Roskosmosu.

„Tato mise obsahuje vozítko Rosalind Franklin, které je vybavené dvoumetrovým skládacím vrtákem ve formě čtyř půlmetrových segmentů,“ vysvětluje Majer.

Vrták se zavrtá do zmíněných dvou metrů, přičemž do této hloubky půjde z toho důvodu, že povrch Marsu je spalován radiací.

Výpočty ukazují, že stačí metr a půl silná vrstva, aby už paprsky byly zastavené a přestaly být škodlivé a přestaly ničit biologické materiály. V dané hloubce by pak mohlo být možné najít stopy života.

„Na palubě Rosalind Franklin je i analytická laboratoř, která se to pokusí potvrdit,“ říká Majer. V současné době se chystá vyslat k Marsu své mise ještě několik dalších zemí.

A někteří odborníci dokonce uvažují, že by bylo přece jen nejlepší poslat na Mars rovnou člověka. „Kdo bude vítězem v tomto nikdy předtím neslýchaném projektu? Ať už vyhraje závod kdokoli, jedno je jisté:

Bude to dosud největší cesta do nejistoty, jakou kdy člověk podnikl,“ dodává německý záhadolog Hartwig Hausdorf. Střetnou se lidští kolonisté na Marsu s mimozemšťany, nebo s něčím úplně jiným?