Znalosti o balzamování lidského těla měli lidé již ve starověku. Cílem bylo zabránění rozkladu těla po smrti. Někdy však mumie vznikly i bez odborného zásahu, jakoby zázrakem. Patří k nim určitě i tělesné ostatky karmelitánské světice Marie Elekty od Ježíše.

Marie Elekta (1605-1663), vlastním jménem Caterina Tramazzoli byla zakladatelka klášterů bosých karmelitek. Jeden z těchto klášterů byl vybudován i v Praze na Hradčanech. Právě zde je uchováváno její mumifikované tělo.

Smrt a pohřbení

Marie Elekta zemřela 11. ledna 1663 na komplikovaný průběh zápalu plic. O tři roky později se jeptišky rozhodly hrob otevřít, protože v jeho okolí byly zaznamenány podivné úkazy včetně silné záře a pronikavé vůně připomínající fialky.

Po otevření hrobu bylo zjištěno, že tělo Marie Elekty prošlo úspěšně procesem samovolné mumifikace. To bylo velmi podivné, protože z těla nebyly před pohřbem odebrány orgány, ani nebyly učiněny jiné kroky v zájmu uchování tělesné schránky.

Je to zázrak!

Nálezovou situaci, kterou popsaly jeptišky, potvrdila později i oficiální lékařská komise, která tělo zkoumala v roce 1667. V její zprávě se hovoří i o tom, že tělo vylučovalo neznámou tekutinu, která skutečně vydávala vůni připomínající fialky.

Slovutní lékaři se rovněž podivovali nad tím, že si končetiny těla zachovávají hybnost a kůže na těle je extrémně zachovalá. Verdikt odborné komise byl jasný: Zázrak!

Epilog

Po exhumaci těla se jeptišky zasloužily, že tělu se dostalo již balzamovacích postupů, které ho pomohly zachovat až do současnosti. To, že v prvních třech letech se tělo ocitlo v samovolném mumifikačním procesu, zázrakem zůstává.