V roce 1715 se osmanská armáda pokoušela dobýt chorvatské město Sinj. Osmané mnohonásobně přečíslili obránce. Ti však statečně bojovali a doufali v zázrak. Ten skutečně nastal. Jednoho rána bylo vojenské ležení útočníků prázdné.

Osmany prý zahnala síla vyvěrající z jediného obrazu. Co o tom víme?

Zásadní úlohu při vítězství křesťanských obránců nad muslimskými nájezdníky měl mít obraz Panny Marie Sinjské. Tento obraz vytváří i v současnosti z města Sinj významné poutní místo. Příběh o zázraku u „dalmatských Thermopyl“ žije dál.

Důležitost tohoto vojenského vítězství je demonstrována i připodobněním k slavné starověké bitvě řecko-perských válek.

Osmané před branami

Autorství slavného obrazu je zahaleno rouškou tajemství. Pravděpodobně se jedná o dílo neznámého benátského umělce z období šestnáctého století. Obraz se do města Sinj dostal v roce 1687 a okamžitě se stal duchovní vzpruhou pro jeho obyvatele.

Lidé se k němu modlili i v dramatickém období července 1715, kdy se u města objevila mnohatisícová osmanská armáda. Začaly prudké boje. Obránci jen s největším úsilím odrážely osmanské útoky.

Dne 15. srpna ráno se však ukázalo, že celé osmanské ležení je prázdné. Dobové zápisy ovšem uváděly obrovské množství mrtvých těl, které se v táboře měly nacházet. Byla to snad nějaká neznámá epidemie, která Osmany donutila stáhnout se od hradeb města?

Zázrak, nebo statečnost?

Oficiální dobová verze byla, že osmanské vojsko bylo poraženo díky přímluvě Panny Marie Sinjské. Není bez zajímavosti, že o přízračné ženské postavě, která se zjevovala v noci na hradbách, byla zmínka i v zápisech z výslechů několika zajatých Osmanů.

Byl to boží zásah, nebo bylo osmanské vojsko decimováno neznámou epidemií natolik, že raději od města odtáhlo? Zde se samozřejmě velmi liší místní víra v moc obrazu Panny Marie Sinjské od pohledu střízlivěji uvažujících historiků.

Ti spíše vyzdvihují statečnost vojáků profesionálního kontingentu z Benátek, který se rozhodujícím způsobem podílel na úspěšné obraně města. Nevylučují ani epidemii úplavice, která ve velkém kosila osmanské vojáky.

Pravdou však je, že zázrak u hradeb města Sinj se stal brzy velmi populárním nejen v celé Dalmácii, ale i Bosně a Hercegovině.