11. listopadu 1587 se v polských Gliwicích (Hlivice) narodil Marcin Strzoda (Martin Středa), který se nesmazatelně zapsal do dějin města Brna v roli jeho zachránce před plenícími a drancujícími švédskými vojsky…

Jeho kněžská dráha začala v roce 1605, kdy začal studovat v Praze v semináři svatého Václava a o tři roky později rovněž v Praze vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Následně byl poslán na noviciát do Brna, kde začal studovat teologii a filozofii.

Po čtyřech letech studia nastoupil Středa jako děkan filozofické fakulty. V letech 1626–1627 se stal profesorem jezuitského kolegia v Nise a v roce 1628–1629 zastával funkci rektora v Brně.

Zázračná obrana

V roce 1645 se zúčastnil obrany města Brna před Švédy. Zajímavé je, že již za svého života byl Martin Středa považován za svatého.

Podle legendy se mu při modlitbách měla zjevit Panna Marie a slíbit mu, že pokud se město bude držet víry v Boha, nebude švédskými vojsky dobyto… Páter Martin prý až se zázračnou přesností předpovídal jednotlivé útoky Švédů.

Píše se, že poslední kule, kterou švédští vojáci vypálili během obléhání Brna v roce 1645, jehož se Martin účastnil nejen jako obránce, ale i svými modlitbami jako duchovní, neškodně dopadla přímo až k jeho nohám.

Umění levitace a další zázraky

Jsou zaznamenána i očitá svědectví, kdy se prý páter při modlitbách vznášel nad zemí. Zajímavé je také svědectví z doby krátce po konci 2. světové války, kdy se údajně nějací mladíci nechali fotografovat u jeho rakve.

Ta se však na snímcích neobjevila… Ostatně již během života se o něm říkalo, že je anděl – a lidé mu prokazovali zaslouženou úctu. S jeho jménem je spojeno i nejedno až zázračné uzdravení. Velmi si ho prý vážili rovněž panovníci Ferdinand III. a Leopold I.

Po smrti neporušené tělo

Martin Středa zemřel v Brně 26. srpna 1649 a byl pohřben v kryptě jezuitského kostela. Když byl však roku 1876 otevřen jeho hrob, nalezli tělo Martina Středy naprosto neporušené. Přemístili ho tedy do prosklené rakve.

Jeho tvář neztratila rysy, které jsou shodné s dobovými portréty. Každoročně se 26. srpna, na výročí páterovy smrti, koná mše k uctění jeho památky.