reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Žili v Krkonoších lidé kultury popelnicových polí?
Mirek Brát
od Mirek Brát 14.1.2022
3.3tis
Průměrná roční teplota na vrcholu Sněžky jen lehce přesahuje nula stupňů Celsia. Nejstarší stavby na vrcholu hory vznikly až v 17. století. Foto autor
317
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Krkonoše nejsou sice žádné velehory, ale k jejich specifikám patří, že tamní klima se tomu velehorskému velmi blíží. Nota bene nyní, v zimních měsících. Nezdá se tak příliš logické, že by si naši předkové vybrali například svahy nejvyšší české hory či jiné krkonošské vrcholy k trvalému osídlení. Přesto tato možnost existuje!

Průměrná roční teplota na vrcholu Sněžky jen lehce přesahuje nula stupňů Celsia. Nejstarší stavby na vrcholu hory vznikly až v 17. století. Foto autor    Jaké archeologické nálezy mohou skrývat Krkonoše? Foto autor Hrabě Bedřich Harrach. Zdroj obrázku: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons Život na hřebenech Krkonoš? Pro naše  předky volba vyžadující značné odhodlání. Foto autor Začátek cílené kolonizace Krkonoš se datuje až od středověku. Foto autor Pro evropské kultury popelnicových polí byl společný specifický  pohřební žárový ritus. Zdroj obrázku: Locutus Borg, Public domain, via Wikimedia Commons

Pojďme se nyní vypravit na Sněžku. Má nadmořskou výšku 1603,3 metru. Vrcholek hory je skalnatý a představuje nyní lákavý turistický cíl. Současný název pochází z 19. století a je odvozený z výrazu „sněžná“, ve smyslu sněhem pokrytá.

První historicky zaznamenaný výstup na Sněžku je datovaný již do čtrnáctého století. V Krkonoších najdeme však i další zajímavé hory a vrcholy…

Jaké archeologické nálezy mohou skrývat Krkonoše? Foto autor

Růženčina zahrádka

Z hlediska archeologie slibně vypadá úbočí hory Kotel. Jedná se o známé místo nedaleko pramenu Labe. Právě zde se nachází tajemný kamenný val zvaný Růženčina zahrádka.

Hrabě Bedřich Harrach. Zdroj obrázku: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Váže se k němu příběh, že prý činorodý hrabě Harrach nechal horské louky zbavovat nadbytečného kamení, aby umožnil jejich zemědělské využívání. Když pak navštívil úbočí hory Kotel spolu se svou manželku, nechal srovnat linie kamenů do tvaru srdce a lokalitě dál jméno po své choti.

Manželka se jmenovala Róza. Odtud není daleko k zdrobnělině Růženka. Zrodila se Růženčina zahrádka.

Život na hřebenech Krkonoš? Pro naše předky volba vyžadující značné odhodlání. Foto autor

Kultura popelnicových polí

Mohlo to být však i jinak. Dokládat to údajně mají keramické střepy, které se objevily v sedmdesátých letech minulého století v jednom severočeském muzeu. Nálezová situace těchto archeologických nálezů byla popsána jako Růženčina zahrádka v Krkonoších.

Začátek cílené kolonizace Krkonoš se datuje až od středověku. Foto autor

Senzací bylo, že tyto střepy patřily do okruhu kultury popelnicových polí, která se na našem území rozvíjela v hluboké minulosti, v letech 1500 až 500 před naším letopočtem.

Pro evropské kultury popelnicových polí byl společný specifický pohřební žárový ritus. Zdroj obrázku: Locutus Borg, Public domain, via Wikimedia Commons

Nové archeologické výzkumy však z Krkonoš zatím žádné takové podobné převratné nálezy nepřinesly. Pokud by se tak stalo, byly by tomto pohoří nejvýše obydlená místa v dávné historii naší země. V panujícím zimním období je to sice povzbudivá, nicméně i trochu zimomřivá představa.

Foto: 1,2,3,4 - autor, 5 - Locutus Borg, Public domain, via Wikimedia Commons, 6 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.4tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.2tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]