Židovským městem kráčí vysoká zahalená postava. „To je nový rabín,“ šeptají si lidé. Je jím Jehuda ben Becalel, známější jako Maharal či rabbi Löw, jenž se údajně proslaví vytvořením Golema. Tajemstvím je ale obestřen i jeho původ.

„Prý pochází z Porýní,“ míní kdosi. Má pravdu? A kolovala Löwovi v žilách královská krev, jak se někteří domnívají?

Z místnosti se ozývají výkřiky a chlácholivá slova porodní báby. O pár okamžiků později zde na svět přichází Jehuda ben Becalel (†1609). Jenže v jakém městě se scéna odehrává?

„Existuje tolik variant příběhu, kolik je vypravěčů,“ upozorňuje publicistka Magdalena Wagnerová (*1960). O události se totiž nedochová žádný písemný záznam.

S jistotou víme jen to, že otcem dítěte je rabín Becalel ben Chajim a právě narozený potomek je jedním z jeho čtyř synů. Těmi dalšími jsou Samson, Sinaj a Chajim. Podle některých badatelů je Jehuda nejmladším ze sourozenců, podle jiných druhým nejstarším.

Na svět tak mohl přijít roku 1512, stejně jako o třináct let později. Hebrejské prameny každopádně hovoří o tom, že kořeny rodiny sahají až k biblickému Davidovi (vládne asi 1013–973 př. n. l.). Je to možné?

Z říšského města?

K rituální lázni zvané mikve se blíží skupinka židů. Mezi muži je možné zahlédnout také Becalela ben Chaima, pocházejícího z německého Wormsu.

Zdejší židovské čtvrti se tehdy přezdívá Malý Jeruzalém a v její severovýchodní části se nachází nádrž určená k rituální očistě, kam míří i Löwův tatínek. Ve starších pramenech je proto často za Maharalovo rodiště uváděn právě Worms.

„Nepocházel odtud jen jeho otec, ale i dědeček a strýc Jákob, vrchní rabín všech německých obcí,“ upozorňuje badatel André Neher (1914–1988). Rabbi Löw se ale v říšském městě v Porýní nenarodil.

Kameny mění v květiny

Zakaboněný Maharal stojí uprostřed mostu a chystá se zastavit přijíždějící kočár s císařem Rudolfem II. (1552–1612). Panovník totiž zvažuje, že z Prahy vykáže židy, v čemž mu chce rabbi zabránit. Audienci ale vladař odmítne.

Löw se proto rozhodne Rudolfa zastavit při jeho projížďce. Když se mu postaví do cesty, lidé po něm začnou házet kameny a bláto.

„Sotvaže se dotklo rabína, proměnilo se vše v květiny,“ přibližuje nám údajný zázrak spisovatel Josef Svátek (1835–1897). Do Prahy přijde Maharal roku 1573 z Mikulova, kde předtím dvacet let působil jako vrchní moravský rabín.

Nejde ale o jeho rodiště. To leží severněji. „Narodil se v polské Poznani,“ přibližuje výsledky nejnovějších bádání publicistka Jana Trpišovská.

Chyby v rodokmenu

Stárnoucí rabín Meir Perels (1676–1739) prochází dokumenty a hledá v nich Löwovy předky. Je to on, kdo jako první vytvoří Maharalův rodokmen.

Při svých zkoumání dojde k tomu, že Löw byl vzdáleným potomkem židovského učence Hai Gaona (939–1038), který pocházel z rodu, jehož prapředci byli izraelští králové. „Původ rabbiho sahal až k biblickému Davidovi,“ zní proto jeho závěr.

Historici s tím ovšem od počátku nesouhlasili. Později se jim podařilo zjistit, že Perels udělal v rodokmenu chyby. „To ale nevylučuje, že Maharal nebylvzdáleným potomkem krále Davida,“ upozorňuje genealog Chaim Freedman.

Ten totiž zjistí, že Löwovým prapředkem byl zřejmě učenec Jehuda ha-Nasi (asi 135–217), z rodu Hilela, jenž svůj původ skutečně odvozoval od biblického krále..