Od potopení ponorky jaderné ponorky Kursk příští měsíc uplyne 22 let. Dosud však událost obestírá řada nejasností. Mnoho z nich se točí kolem skutečné příčiny havárie a tajné dohody, kterou bezprostředně poté mělo Rusko uzavřít se Spojenými státy.

„Kursk zatopí voda a nikdo nepřežije,“ prohlašuje kdysi známá bulharská věštkyně Baba Vanga (1911–1996) a sklízí za to posměch. Několikatisícové ruské město Kursk totiž leží zhruba 1500 km od moře a prakticky neexistuje možnost, aby ho zalila ničivá povodeň. Pak ale přichází tragický srpen 2000 a nikdo se už nesměje.

Majestátních 155 metrů dlouhá jaderná ponorka K-141 Kursk, která byla poprvé spuštěna na moře v roce 1994, je pro svůj silný dvojitý trup označována za nepotopitelnou. Jenže při námořním cvičení se něco pokazí.

Kursk náhle klesla ke dnu a pohřbívá 118 členů posádky, kteří do posledního dechu doufají v záchranu. Té se jim ale nedostane. Rusko totiž o záchranu námořníků příliš neusiluje, naopak vláda dělá vše proto, aby se pomoc k ponorce nedostala.

Proč k vraku nikoho nechtějí pustit? A kdo se snaží umlčet nepohodlné pozůstalé, kteří chtějí odpovědi?

NEPOTOPITELNÁ POTOPENA

Názory na to, co za havárií Kursku stojí, nejsou dodnes zcela jednotné a Rusko o nich dlouho mlčí. Kursk se brzy ráno 12. srpna 2000 vydává na cvičení. Těsně před nehodou se pohybuje ve vodách Barentsova moře blízko severního pólu a podle plánu vypálí dvě slepá torpéda.

Půl hodiny před polednem ovšem vysoce koncentrovaný peroxid vodíku, sloužící pro pohon torpéda, prosakuje rzí v torpédovém pouzdře. To vede ke dvěma explozím, po nichž zůstává Kursk uvězněn v hloubce 108 metrů pod hladinou.

Tak to alespoň tvrdí oficiálně přijímaná verze události. Podle později zveřejněný tvrzení ve skutečnosti došlo ke srážce s plavidlem NATO. Při ohledávání vraku jsou totiž údajně nalezeny části britské ponorky.

Británie takové nařčení rázně odmítá. Potvrzena ovšem byla přítomnost dvou amerických ponorek. Mohla jedna z nich přispět ke zničení Kursku?

VYKOUPILI SVOU NEVINU

Konkrétně mělo jít o americkou ponorku USS Toledo, s níž se Kursk srazil, a druhá ponorka USS Memphis mu ještě zasadila smrtící úder, když na Kursk vystřelila torpédo. Tento názor zastává například francouzský režisér Jean-Michel Carré (*1948), který o potopení Kursku v roce 2005 zveřejní dokumentární film.

Ze snímku vyplývá, že Rusko s USA krátce po incidentu uzavírají tichou dohodu, aby nebyly narušeny už tak křehké mezinárodní vztahy. Ruský prezident Vladimir Putin (*1952) prý slibuje, že postará o utajení okolností srážky a Spojené státy výměnou za mlčení odpouští Rusku značné finanční dluhy a navíc souhlasí s dalšími půjčkami.

Mohla si americká vláda koupit ruské mlčení o skutečném viníkovi tragédie? Obětovalo Rusko životy 118 mužů výměnou za tučné finanční zdroje? Kritici kontroverzního dokumentu namítají, že obě americké ponorky Kursk sice sledovaly, ale z bezpečné vzdálenosti.

Jsou mnohem méně odolné než jejich ruský protivník a z případné srážky by ani jedna z nich nemohla vyváznout, zatímco Kursk by jistě přežil.

NA NIC SE NEPTEJTE!

Ať už jsou důvody ruské strany jakékoliv, nelze zpochybnit, že snaží havárii ututlat. S oznámením nehody nepochopitelně otálí, a to i navzdory výzvám Norska, které explozi zaznamenalo. „Velitelé námořnictva nám až tři dny po havárii řekli, že se něco pokazilo.

Ujišťovali nás, že posádka přežila a všechny je zachrání,“ vzpomíná pět let po havárii Irina Cimbalová, jedna z mnoha pozůstalých po obětech neštěstí. A později, když celý svět sleduje neúspěšné pokusy o záchranu námořníků, jsou mezitím odmítány nabídky rychlé a efektivní pomoci ze zahraničí.

Až desátý den po explozi nakonec Rusko kývne na pomoc z Norska. Vyslaný tým do ponorky pronikne během jediného dne, jenže to už je pozdě, všichni jsou mrtví. Nahrávka z tiskové konference, kde se o havárii mluví, navíc ukazují, jak manželce jednoho z mrtvých námořníků kdosi vstříkl injekci se sedativem, aby přestala klást nepohodlné otázky.

Že by ruské snahy o záchranu námořníků nebyly až tak upřímné? Podle hlasů ze zahraničí mohou být důvodem tajemství Ruského jaderného programu, která se nacházela na palubě ponorky.