Nádherná písčitá pláž, na kterou z jedné strany navazuje azurově modré moře a ze strany druhé vysoké palmy. Takový obrázek nabízejí slavné Bahamské ostrovy v Karibiku.
Právě u nich se nachází také jedno z nejúžasnějších a nejtajemnějších míst planety – velká modrá díra. Ukrývá prastará tajemství našeho světa?
Pod hladinu moře se právě noří malá výzkumná ponorka. Zpočátku je ve vodě dobře vidět. Sluneční paprsky pronikají hluboko pod hladinu a umožňují prohlédnout si široké okolí. Jenže to se záhy mění.
Několik desítek metrů pod hladinou už světla rychle ubývá a ponorku obestře temnota rozháněná pouze umělým světlem. „Přijdete o veškeré to karibské slunce a nastane úplné temno,“ sdílí později zážitky z nedávného zkoumání tzv.
Velké modré jámy americká pilotka ponorky Erika Bergman. Výprava, které se zúčastnila, si dala za úkol prozkoumat tajemný útvar nacházející se v Honduraském zálivu asi 72 kilometrů od Belize City. Není ale rozhodně první.
Téměř dokonalý kruh o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů poprvé studuje slavný francouzský potápěč Jacques Cousteau (1910–1997) v 70. letech minulého století. Proč zájem o toto místo mezi záhadology trvá i po takové době?
Svědectví o konci mayské civilizace?
Podle badatelů je velká modrá díra v podstatě miliony let starou jeskyní, které se kdysi, v dobách kdy hladina oceánu byla mnohem nižší, propadl strop.
Badatelé tak věří, že na jejím dně a hluboko pod ním bychom možná mohli najít informace o tom, jak svět vypadal v dávných časech. Těžko se tak divit, že zkoumání tohoto přírodního úkazu probíhá prakticky neustále.
Velmi zajímavá expedice se uskutečnila kupříkladu v roce 2014. Vědci z texaské Rice University a louisianské State University odebrali z jámy všemožné vzorky a výsledná zjištění začali porovnávat s tím, co víme o známé mayské kultuře, která se rozpínala před stovkami let nedaleko a o jejímž zániku existují nejrůznější teorie.
A jejich závěry jsou skutečně překvapující: Výsledky prý ukazují, že mezi lety 800 – 900 se prudce snížil počet srážek. Je to důkaz, že mayskou civilizaci zahubilo sucho?
Našli tam zvláštní stopy
V roce 2018 se na magické místo pro změnu vydává expedice britského podnikatele a miliardáře Richarda Bransona (*1950), které se účastní i zmíněná Erika Bergman.
Tentokrát je cílem objekt opravdu podrobně prozkoumat a s pomocí nejmodernějších technologií včetně dvou ponorek zmapovat dno a vytvořit následně jeho trojrozměrnou mapu. Výprava rychle přináší několik překvapivých objevů a ještě podněcuje fantazii lovců záhad.
Vůbec nejpodivnější nález přináší pátrání s pomocí sonaru s vysokým rozlišením. Ten totiž ukazuje zvláštní stopy na dně, které se nedaří identifikovat a které vypadají, že je vytvořilo nějaké obrovské neznámé zvíře. Jenže žádný dnes známý tvor to být nemohl.
Kvůli nedostatku kyslíku u dna totiž nemůže nic přežít. Mohly by tedy otisky vzniknout v dobách, kdy modrá díra teprve vznikala, a to činností nějaké bytosti či tvora, kterého moderní věda nezná?
Vychází z ní zvláštní energie?
Samotní vědci nabízejí ještě jednu možnost: Stopy vytváří tvorové, kteří se do díry dostanou, zemřou tam a následně dopadnou na dno.
Ať už je nález znamením smrti nebo důkazem o existenci prastaré podmořské nestvůry, Bransonova expedice opět rozvířila tajemné příběhy, které se o velké modré díře povídají.
Ufologové kupříkladu tvrdí, že v její blízkosti je abnormální výskyt neidentifikovatelných létajících objektů. Další lidé zase naznačují, že ze dna jámy vyzařuje velmi silná energie, která se nepodobá ničemu jiném na planetě.
Mohlo by být hluboko pod dnem této tajuplné díry pohřbeno něco, co nepochází z tohoto světa? Nebo je jáma sice fascinující, ale přece jen obyčejný přírodní útvar?
