„Budeš se smažit v horoucích peklech!“ povykuje Markéta na o dvě generace mladší Barboru. Ta jí za chvíli slovní palbu opětuje. První je zarytá katolička, druhá přesvědčená kališnice. A každá z nich se usídlí na jedné z věží slavného hradu Trosky.

Šlechtic Ota IV. z Bergova (1399–1452) patří mezi vůdce protihusitského boje. Za manželku má skutečně jistou Markétu (?–1415). Možná právě tu ze stresu nad husitskou vnučkou Barborou trefí šlak. A Barbora? Ta ji bude zanedlouho následovat.

Prý skočí z nešťastné lásky ze „své“ věže! Hlasy obou hašteřících se dam lze prý dodnes zaslechnout za jasných nocí mezi oběma věžemi jednoho z nejnavštěvovanějších českých hradů – Trosek ležících v lůně Českého ráje.

Pozor, Švédi! Pozor, Císařští!

Věže po nich dostanou i svá jména: Baba a Panna. Jiná legenda zase tvrdí, že Pannou bude ta z věží, kterou se nikdy nepodaří dobýt.

Husité se o zdolání hradu pokusí v letech 1424 a 1428, Trosky ale vydrží a stanou se jednou ze zdejších nejdůležitějších opor katolíků. Pokoří je až roku 1469 vojska Jiříka z Poděbrad (1420–1471).

Ve zříceninu se hrad začne pomalu měnit až po třicetileté válce, za které je již v roli pevnosti dobyt švédskými a poté pro změnu císařskými oddíly. Odstartuje tak podivný ping-pong výher a proher, který ukončí až rok 1648. To Trosky vypálí císařské vojsko.

Kam se hrabe Houska…

Skalnímu útvaru, kde Trosky na konci 13. století vyrostou, se mezi lidmi od pradávna říká Čertovy rohy.

Když tu káže zřejmě šlechtic a nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka (?–1425) vystavět hrad se dvěma těžko zdolatelnými obytnými věžemi, ony dva rohy dokonale využije.

Vždyť vrchol, respektive kužel, který známe coby Pannu, je s nadmořskou výškou 511 metrů nejvyšším místem Vyskeřské vrchoviny. To vrchol Baba je jen o čertův chlup nižší: Tyčí se do výšky 502 metrů.

U hradu Houska má tradičně ležet brána do pekel – sluší se dodat, že Trosky jsou v očích pověrčivých lidí dalším adeptem. A to možná ještě dřív, než se to začne říkat o Housce…

Je tu tajná chodba?

Nejtajemnější legendou ohledně Trosek je však ta o tajné podzemní cestě vedoucí z hradu. A ač takovou či makovou najdeme u každé druhé zříceniny, na té zdejší by přeci jen mohlo být něco pravdy.

Zhruba půl kilometru východně od věže Panna totiž narazíte na jeskyni s příhodným názvem Sklepy. Prozatím se ví bezpečně zhruba o 200 metrech chodeb. Dnes vstup chrání neproniknutelná mříž, ovšem měli jsme tu čest nahlédnout do jeskyně.

Tajnou chodbu jsme neobjevili. Její existenci ale vyloučit nemůžeme. Možná leží stále ukrytá kdesi pod nánosy kalů…