Skip to content

Zvířata a jejich záhadná schopnost předvídat zemětřesení

Již dlouho se hovoří o tom, že zvířata dokážou zemětřesení předpovídat mnohem lépe než dosud žalostně málo spolehlivé technické přístroje vyvinuté speciálně za tímto účelem. Hlavně ale s daleko větším časovým předstihem.

Před příchodem katastrofy totiž němé tváře nápadně mění své obvyklé chování, čímž mohou daleko méně vnímavého člověka varovat před blížící se zkázou.

Nejcitlivější mají být v této otázce hadi. Ti podle výzkumů provedených v čínské provincii Guangxi zaznamenávají změny v přírodě až 120 hodin předtím, než dojde k prvním otřesům. Umožňuje jim to podle vědců jejich mimořádná citlivost a také nezanedbatelný fakt, že jsou celým svým tělem v kontaktu se zemským povrchem.

O 120 hodinách časové rezervy před příchodem zemětřesení si lidé mohou nechat jen zdát. V současné době se o této hrozbě dozvídáme jen pouhé vteřiny předtím, než se projeví. A to ještě jen za ideálních podmínek.

Za další potenciální živoucí seismický přístroj jsou pak považovány kočky. Tyto malé šelmy podle vědců silně vnímají předzemětřesné změny magnetického pole a zvýšenou hladinu statické elektřiny v prostředí.

Díky jemným polštářkům na nohách také okamžitě registrují sebemenší záchvěvy půdy.

Půjde někdy zabránit budoucím tragickým zemětřesením? Foto: Wikimedia Commons
POUČME SE Z MINULOSTI

V roce 1755 německý filozof Immanuel Kant (1724–1804) s podivem sleduje, jak ve Španělsku náhle jakoby bez důvodu vylézají ze země stovky a stovky žížal. O osm hodin později přichází do sousedního Portugalska silné zemětřesení, které zdevastuje celý Lisabon.

Najednou se zdá, že žížalí úprk nebyl až tak nesmyslný, jak vypadal. Podobný případ můžeme sledovat i v čínském městě Haicheng v roce 1975. Tam si lidé tři dny před příchodem zemětřesení začnou všímat, že zvířata jsou z nějakého neznámého důvodu velice nervózní.

U drůbeže vzrůstá agresivita, chovný dobytek přestává přijímat potravu a uprostřed zimy náhle ze země vylézají hadi. Seismologové tehdy uposlechnou varovné zvířecí signály a nechají město evakuovat. Ukáže se to jako spásný krok, neboť Haicheng je následně zcela zdemolován zemětřesením.

Ani hadi nepředpoví zemětřesení neomylně. Foto: Wikimedia Commons
K DOKONALÉMU POROZUMĚNÍ MÁME DALEKO

Na základě událostí z Haichengu si čínští seismologové pořizují hady a sledují jejich chování v naději, že si dokážou znovu odvodit z jejich chování případné hrozící nebezpečí. Jenže již v roce 1976 se otřese půda v milionovém Tchang-šanu.

Zemětřesení si zde vybírá krutou daň v podobě stovek tisíc lidských životů. Sledovali vědci hady špatně, nebo jen nepochopili jejich signály? Nebo je vysvětlení prozaičtější a ani plazi netušili, co přijde?

Jenže jak si potom máme vysvětlit ostatní případy, kdy zvířecí smysly neselhaly? Zřejmě jsme ještě daleko od toho, aby se nám němé tváře staly spolehlivými seismickými ukazateli. Z minulosti však máme možnost poučit se o tom, že v případě katastrofických událostí může jejich chování, byť zdánlivě nesmyslné, tvořit tenkou hranici mezi životem a smrtí.

Jitka Krulcová

Foto: Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky zázraky Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články