3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     4x tajuplné páry starověku: Jde o skutečné příběhy lásky?
4x tajuplné páry starověku: Jde o skutečné příběhy lásky?
od 18.11.2022
2.7tis
Podřídí Kleopatra politickým ambicím i svůj osobní život? Říká se, že Caesara okamžitě upoutá. Foto: Creative commons – volné dílo
289
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Cesty lásky jsou nevyzpytatelné. Spojit mohou životní osud i takových jedinců, jako je bůh Krišna a prostá pastýřka Rádha. Má jejich příběh kořeny v minulosti? Jde o reálné bytosti, nebo jde jen o romantickou legendu? A takových postav je mnohem více… 

Podřídí Kleopatra politickým ambicím i svůj osobní život? Říká se, že Caesara okamžitě upoutá. Foto: Creative commons - volné dílo Helena je považována za nejkrásnější z žen na světě. Když ji Paris spatří, je okamžitě okouzlen a neváhá pro ni riskovat vlastní život i osud svého lidu Foto: Creative commons - volné dílo Skutečně mohl žít pěvec, jenž neváhal jít pro svou milovanou až do podsvětí? Postava Orfea se objevuje v různých dílech... Foto: Creative commons - volné dílo

Krišna a Rádha

(cca 2. tisíciletí př. n. l.)

Cesty lásky jsou nevyzpytatelné. Spojit mohou životní osud i takových jedinců, jako je bůh Krišna a prostá pastýřka Rádha. Má však jejich příběh skutečně kořeny v minulosti? Jde o reálné bytosti, nebo jde jen o romantickou legendu?

reklama

Krišna není obyčejným bohem. V legendách lže, krade a dokonce dělá necudné žerty. Říká se také, že má 16 108 žen! Český indolog Vladimír Miltner (1933–1997) o něm píše:

„V postavě Krišnově stvořili si Indové boha k obrazu svému: v dětství rošťák, v mládí proutník, k stáru pak filozof. Jak hluboce lidská to boží kariéra!“

V představách lidí je tak stále více spojován s reálnou bytostí… A vypadá to, že nejde o názory vzdálené skutečnost!

V 80. letech 20. století indický archeolog Shikaripura Rao (*1922) objeví na západě Indie sídlo Dwarka, které odpovídá popisu Krišnova domova:

reklama

„Objev je důležitým mezníkem v historii Indie. Posílá na odpočinek vyjádření pochybností o historičnosti Mahábharáty a samotné existence města Dwarka.“

Pokud je Krišnův příběh založen na skutečnosti, znamená to, že je tomu tak i s jeho milostným vzplanutím? Vydá snad minulost důkaz i o lásce k Rádze?

Helena je považována za nejkrásnější z žen na světě. Když ji Paris spatří, je okamžitě okouzlen a neváhá pro ni riskovat vlastní život i osud svého lidu Foto: Creative commons - volné dílo
Helena je považována za nejkrásnější z žen na světě. Když ji Paris spatří, je okamžitě okouzlen a neváhá pro ni riskovat vlastní život i osud svého lidu Foto: Creative commons – volné dílo

Paris a Helena

(13.–12. stol. př. n. l.)

Trojský princ Paris se zamiluje do krásné Heleny. Ta je ale ženou spartského krále Meneláa. Rozhodne se proto, že ji unese. Čin vyvolá odvetu a rozpoutá se válka, která končí zkázou Tróji. Příběh je po staletí považován za legendu.

reklama

Roku 1871 ale německý archeolog Heinrich Schliemann (1822–1890) objeví trosky Tróji. Z pověsti se rázem stane historie. Je tomu tak i s příběhem o lásce Parida a Heleny?

Helena je považována za nejkrásnější z žen na světě. Když ji Paris spatří, je okamžitě okouzlen a neváhá pro ni riskovat vlastní život i osud svého lidu. Jak to ale bylo ve skutečnosti s Heleninou krásou? Opravdu kvůli ní Paris rozpoutal válku, nebo byl pro konflikt jiný podnět?

Archeologické výzkumy vedené německým archeologem Manfredem Korfmannem (1942–2005) ukazují, že k trojské válce skutečně mohlo dojít.

Důkazem má být nález hrotů šípů. Nezdá se však, že by příčinou byl spor o ženu. Pravděpodobněji zní verze o obchodní válce. Nakolik je tedy příběh o Paridovi, Heleně a trojské válce založen na realitě, a co už je pouhá legenda?

Vydá snad někdy v budoucnosti minulost důkaz, který by mohl z případu odstranit otazníky?

Skutečně mohl žít pěvec, jenž neváhal jít pro svou milovanou až do podsvětí? Postava Orfea se objevuje v různých dílech... Foto: Creative commons - volné dílo
Skutečně mohl žít pěvec, jenž neváhal jít pro svou milovanou až do podsvětí? Postava Orfea se objevuje v různých dílech… Foto: Creative commons – volné dílo

Orfeus a Euridika

(cca 6. stol. př. n. l.)

Je slavná řecká báje obrazem skutečné události, nebo spíše pouhou legendou? Orfeus je synem Múzy Kalliopé a stane se z něj nejvyšší hudebník a pěvec řeckých bohů.

Proslaví ho ale i nešťastná láska. Když jeho milovanou Euridiku uštkne had, vydá se pro ni do podsvětí. Vysvobodit se mu ji ale nepodaří…

Skutečně mohl žít pěvec, jenž neváhal jít pro svou milovanou až do podsvětí? Postava Orfea se objevuje v různých dílech. Řecký básník Pindaros (cca 522–446 př. n. l.) ho považuje za otce písní, filozof Alcidamas (4. stol. př. n. l.) mu zase připisuje vynález písma.

A maďarský filozof Károly Kerényi (1897–1973) říká: „V mysli lidí byl spíše spojený se společenstvím svých učedníků a stoupenců než s jakýmkoli konkrétním klanem nebo rodinou.“

Je příběh o lásce až za hrob jen bájí? Řecký geograf, filozof a historik Strabo (64 př. n. l.–19/24 n. l.) udává, že Orfeus nebyl synem Múzy, ale obyčejným smrtelníkem, který měl žít v malé vesnici nedaleko Olympu.

Na živobytí si prý vydělával hudbou a kouzly. Jednalo se snad skutečně o historickou postavu? Nebo si jen Strabo zahrává s lidskou představivostí?

Caesar a Kleopatra

(1. stol. př. n. l.)

Egyptská královna Kleopatra VII. (69–30 př. n. l.) se stane symbolem krásy a moudrosti. Do historie se ale zapíše i pro své milostné pletky.

Poměr má totiž udržovat s římským politikem a vojevůdcem Gaiem Juliem Caesarem (100–44 př. n. l.) a posléze i římským velitelem Marcem Antoniem (83–30 př. n. l.).

Koho z nich ale milovala? A jednalo se o skutečné city, nebo spíš jen o zástěrku k uchopení moci?

Z Kleopatřina životopisu je patrné, že se jde o schopnou vládkyni, která dokáže pro cestu k moci využít každou příležitost. Podřídí ale politickým ambicím i svůj osobní život?

Říká se, že Caesara okamžitě upoutá. Stane se s ní proto egyptská královna –i Caesarova milenka. Kleopatřin syn Cesarion (47–30 př. n. l.) má údajně být jeho synem! Mocný římský politik to nikdy nepotvrdí, ale ani nevyvrátí!

Po vraždě Caesara opět propukají politické nepokoje mezi Římem a Egyptem. Kleopatra se proto spojí s Markem Antoniem a jejich svazek přeroste v manželství. Jde ale o projev skutečné lásky, nebo jen o účelový poměr?

V čem se odlišuje vztah Kleopatry k Caesarovi a k Antoniovi? Jsou to její city, nebo rozdílné společenské postavení obou mužů?

Lokalita:
reklama
Související články
od 1.12.2022 856
Pentagram je notoricky známý symbol, v minulosti měl ale několik jiných významů než s jakými si ho spojujeme dnes. Máme si na něj dávat pozor nebo nás může chránit?   Pravěký člověk kreslí na stěnu jeskyně mamuta. Na té představě není nic zvláštního. Někoho by ale mohlo překvapit, kdyby stejný zarostlý předchůdce dnešních lidí ohořelým klackem nam
od 1.12.2022 2.2tis
I antické Řecko má své tajné společnosti, zasvěcení a kulty. Nejznámější z nich jsou eleusinská mystéria, která zahrnovala vyčerpávající celonoční rituály spojené s pitím omamných nápojů. Najdeme ale i kulty mnohem temnější, které vyžadovaly od účastníků o poznání větší oběti – například vlastnoruční kastraci! Když se řekne náboženství starého Řeck
od 29.11.2022 2.8tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112
od 29.11.2022 3.0tis
 Ačkoliv by ji na vlastní oči měl spatřit každý věřící, za dveře svatyně se téměř nikdo nedostane. Posvátnou stavbu s nejistou minulostí obklopuje řada tajemství. Není známo, kdo ji vybudoval či k jakému účelu a mnoho otázek obestírá také záhadný černý kámen zasazený ve zdi svatyně. Když se muslim modlí, otáčí se vždy čelem k Mekce, posvátnému městu islá
od 25.11.2022 3.1tis
O tom, že sexuální energie a libido má nad lidmi velkou moc, není třeba pochybovat. Bylo by proto podivné, kdyby se toho temné bytosti nepokusily využít. Zejména proto, že náboženské předsudky podporované řadou církví v lidech dlouhodobě vyvolávaly strach ze sexuality. Vštěpování negativních pocitů ze sexu a potěšení je spolehlivou cestou, jak otevřít dveře bytostem, které nás pohltí. Počáteční