Zámek se nachází ve stejnojmenné obci v Karlovarském kraji. Původ Chýše je podobný celé řadě jiných. Jde o původní hrad, který byl později přestavěn na podstatně pohodlnější zámek. Kolem zámku je také park založený v 17. století. Prošel řadou architektonických úprav a vystřídala se na něm celá řada držitelů.
CHÝŠE A K. ČAPEK
Návštěvníci mají možnost se zde seznámit i s působením našeho předního novináře a spisovatele, jehož busta je umístěna u vchodu do parku.
Karel Čapek zde po ukončení studií na pár měsíců působil jako vychovatel 13-ti letého Prokopa, synka hraběte Lažanského. Čapek tehdy marně sháněl práci.
S hlídáním a výchovou hocha bylo hodně práce a musel ho neustále hlídat a to ještě měl za povinnost s hrabětem denně hrát šachy. Ale pro jeho literární činnost zdejší pobyt nebyl ztrátou, ale naopak.
Později poznatky za toto krátké období literárně plně zúročil. Výbuch muniční továrny u Plzně, který odtud sledoval, vedl k námětu na román Krakatit.
K povídce Modrá chryzantéma jej inspiroval zahradník z nedalekého Lubence a námět zde získal i k povídce Na zámku. Velkou inspirací pro jeho jedinečnou hru Věc Makropulos byla zdejší pověst o staré dámě, která zde kdysi žila.
Když Čapka zde navštívil kamarád Jiří Foustka a prošli celý zámek, objevili ve věži tajemný pokojík. Vyžádali si od hraběte možnost tam přespat pár nocí a pokochat se krásnými výhledy. Ale zato služebná Mařenka z toho byla zděšena. A tak se Čapek dozvěděl pověst o zdejším duchovi.
DUCH ZÁMKU
Hosty, kteří tu někdy v onom pokojíku přespávají, občas prý vyděsí tichý pohyb. Ale není to dávno, co duch značně vyplašil sládka z blízkého pivovaru, který zde bydlel při jeho úpravách.
To prý se samy otevíraly dveře, vrzaly parkety, přepínala televize a nakonec jej něco tlačilo do postele. Po pěti nocích raději zmizel. Ale podle slov majitele zámku se to stává pouze lidem, co nemají čistou duši. To zřejmě nebyl případ sládka.
Současný potomek rodu a majitel zámku prý o těch historkách nepochybuje. Má se za to, že šlo o neprovdanou sestru tehdejšího majitele panství, která zemřela v tehdy úctyhodných pětašedesáti letech.
Jde o příběh z časů, kdy vládl v zemi Rudolf II., prý posedlý elixírem mládí. Otec této ženy byl alchymista na jeho pražském dvoře. Ten se hemžil alchymisty vymýšlejícími zlato a různé elixíry mládí apod. Rudolf II. toužil po věčném životě.
Ale nabízený lektvar prý tehdy z opatrnosti nepoužil. Zato ho vypila dcera alchymisty. I při svém úctyhodném stáří se nedočkala věčného pozemského života, neboť zemřela přirozenou smrtí. Zato její duše prý po staletí obývá její pokoj na zámku Chýše.
Lze konstatovat, že poměrně krátký pobyt Karla Čapka na zámku nebyl vůbec marný a přinesl mu zajímavé inspirace pro jeho další tvorbu.