Známá poučka říká: „To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že vás nikdo nesleduje.“ Na první dojem ji chápeme jako vtip, ale když si ji v hlavě necháte rozležet, nedá se přehlédnout její zlověstnost.
Ví o vás právě teď, v tomto okamžiku, kdy si čtete ENIGMU, různé vládní agentury či bohaté korporace úplně vše, do nejmenších podrobností? Dáváte jim tyto informace dobrovolně, bez zamyšlení, a mohou je nějak zneužít?
Anglický pojem „surveillance“ se do češtiny překládá jako „sledování“. V zásadě představuje způsob, jak monitorovat chování objektů, procesů, a především lidí. Dá se tak zjistit, jestli je naše jednání žádoucí či naopak nežádoucí.
Odhalí se jím, proč děláme to, co děláme, a jakým způsobem by se dalo naše rozhodování změnit nebo upravit. Sledování nám má rovněž zaručit bezpečnost, zároveň ale před ním nikde neutečeme, takže jsme kvůli němu vlastně v neustálém ohrožení.
Sbírají se skrze něj o nás nejrůznější data a údaje, před jejichž zneužitím nás nikdo neochrání. Zároveň však může významným způsobem posloužit k získávání důkazních materiálů v případě trestných činů i toho nejhoršího kalibru.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
