Pokud by Evliya Celebi nežil v sedmnáctém století, ale v moderní současnosti, byl by jistě virální hvězdou sociálních sítí. Přinejmenším o jím zaznamenanou bitvu čarodějnic by byl enormní zájem!
Evliya Celebi (1611-1682) strávil na cestách po Osmanské říši i sousedících regionech plných čtyřicet let. Rodák z Konstantinopole se rozhodl, že chce v životě co nejvíce poznat. Byl to zbožný muslim, kterému však byl cizí jakýkoli projev fanatismu.
Snad to způsobily i zkušenosti z jeho cest, které mu ukázaly prostá a společná universa lidského života v mnoha oblastech.
Světem křížem krážem
O svých cestách dokázal nejen poutavě vyprávět, ale též pečlivě zaznamenával, co na cestách viděl a prožil. Odchýlil se od tehdejší osmanské literární konvence, protože svoje cestovní deníky psal směsicí takzvané vysoké turečtiny a lidového jazyka.
Možná právě proto se jeho „cestopisy“ tak dobře četly. Procestoval řadu oblastí. Dochované jsou jeho poznámky z cest po Kosovu, Albánii, Krétě, Ázerbajdžánu, Krymu, Sýrii, Palestině i Kavkazu. V letech 1665-1666 pobýval i ve Vídni.
Bojovné čarodějnice
Během jedné z cest byl prý Evliya Celebi svědkem bitvy čarodějnic. Bitevním polem měla být obloha nad jednou kavkazskou vesnicí. Bitva trvala plných šest hodin. Spolu s cestovatelem ji sledovaly i desítky obyvatel vesnice.
Evliya dokonce zaznamenal, o jaké čarodějnice se jednalo. V „letecké válce“ se zde střetly abcházské a čerkesské čarodějnice.
Byla zde dokonce i čarodějnická kavalerie na koních, mrtvých velbloudech a hadech. Válka čarodějnic skončila prvním zakokrháním kohouta. Obyvatelé vesnice pak zkoprnělému cestovateli sdělili, že to byla největší bitva čarodějnic za posledních padesát let. Inu, tomu se říká být včas na správném místě!