Vánoční tradice a svátky mají i odvrácenou tvář plnou temného tajemství. Jedná se o hrůzostrašný příběh o masakru dětí v době panování krále Heroda. Je to skutečná historická pravda, nebo jen legenda hrozící traumatem případnému dětskému čtenáři?
Příběh o vraždění neviňátek najdeme v jediném zdroji – Matoušově evangeliu. Dějová linie vedoucí k masakru je poměrně jednoduchá.
Šlo o to, že se král Herodes Veliký, známý též pod přízviskem Ukrutný, obával, že by se mohl najít někdo, kdo by ho nahradil na trůnu. Herodes měl o této potenciální hrozbě jen velmi kusé informace.
Věděl přibližné datum, kdy se má nový židovský král narodit, znal i místo: Betlém. Tím konkurentem byl Ježíš Kristus.
Masakr v Betlémě
O masakru, kterému se začalo říkat vraždění neviňátek, máme jen velmi kusé informace. Jediné, na čem se shodnou všichni, je fakt, že Ježíš těmto hrůzným vraždám unikl. Událost se měla stát 28. prosince. Značně se rozcházejí zejména počty obětí.
Řecké zdroje uvádějí čtrnáct tisíc chlapců, syrské dokonce šedesát čtyři tisíc obětí. Středověké prameny uvádějí takové počty obětí, že by to dozajista vyhladilo mužskou populaci na celém Blízkém Východě.
Moderní katolická církev, vědoma si velikosti starověkého Betléma, počítá s maximálně desítkami obětí.
Pravda nebo fikce?
Historikové se však domnívají, že se příběh vraždění neviňátek nikdy nestal. Přičítají tuto legendu špatné pověsti krále Heroda. Byl to velmi krutý vládce. Nechal popravit tři své syny, bratra i milovanou manželku.
V pozdějším věku u něho propukly i příznaky duševní poruchy. Pro jeho zločin směřovaný vůči dětem existuje tvrzení pouze v již zmíněném evangeliu.
O této události se například vůbec nezmiňuje židovský historik Flavius Josephus (37-100), který rozhodně nepatřil mezi příznivce krutého vládce.
V každém případě se bude dětem jen složitě vysvětlovat, o čem je vánoční svátek 28. prosince, který se slaví již od pátého století.