Slavný francouzský osvícenský filozof, básník a spisovatel Voltaire (1694–1778) o něm prohlásí: „Je to člověk, který nikdy nezemře. Ví všechno.“ Na mysli má v tu chvíli záhadného muže, jenž se všem představuje pouze jako hrabě Saint Germain. Jaká svědectví nasvědčují tomu, že skutečně přemohl smrt?
Ačkoliv se má za to, že jeho rok narození je znám, kolují legendy, že se ve skutečnosti narodil už za časů Ježíše Krista (mezi 7 a 1 př. n. l.–mezi 30 a 33 n. l.).
Cestuje po světě, vypadá vždy na zhruba 45 let, ale znalosti a schopnosti má tak rozsáhlé a hluboké, jako kdyby žil už celá staletí! Setkává se s nejmocnějšími lidmi své doby, ohromuje vladaře i učence.
Plynně hovoří anglicky, německy, holandsky, španělsky, portugalsky, rusky a anglicky. Domluví se také čínsky, latinsky, arabsky, a dokonce prý ovládá i starou řečtinu, stejně tak posvátný indický sanskrt! Měl geniální fotografickou paměť.
Ti, kteří se s ním setkávají, dále tvrdí, že je to výjimečný houslový virtuos a zároveň nadmíru talentovaný malíř. Mohl skutečně nestárnout?
Žil tak dlouho a na tolika místech, že se za dobu, která by v součtu vydala za mnoho lidských životů, tohle všechno naučil zcela přirozeně?
Je všude a stále stejný
Kdekoliv se na své pouti usadí na delší čas, tam si zřídí neobvykle vybavenou laboratoř, zřejmě na alchymistické bádání a pokusy. Také se zdá, že je velice bohatý, aniž by se však vědělo o jakémkoliv jeho bankovním účtu.
Dokázal naplnit dávný sen všech alchymistů a uměl přeměnit kov na zlato? Saint Germain (asi 1691–1784) je rovněž okouzlující společník, vítaný jak na večírcích aristokratů, tak královských dvorech.
Stal se např. důvěrným společníkem francouzského krále Ludvíka XV. (1710–1774), který jej vysílá na tajné diplomatické mise do Anglie. Roku 1762 se nachází v Rusku, kde má být součástí spiknutí, jež na trůn dosadí carevnu Kateřinu II. Velikou (1729–1796).
Později prý dává strategické rady velení ruské armády ve válce proti Turecku, jež pro Rusy končí vítězstvím. Do Francie se vrací v roce 1774. Zde krále Ludvíka XVI. (1754–1793) varuje před tehdy ještě patnáct let vzdálenou revolucí.
Viděl snad Saint Germain do budoucnosti? Na údajném sklonku života se přesouvá do německého Hamburku, kde dle tamějších záznamů umírá 27. února 1784. Nebo to bylo jinak?
Vstal z mrtvých?
O rok později má být hrabě spatřen ve společnosti švýcarského průkopníka hypnózy Antona Mesmera (1734–1815)! Dokonce se věří, že právě Saint Germain mu revoluční metodu psychoterapie poradil. Je také zapsán v záznamu ze schůze svobodných zednářů z téhož roku.
Nebo šlo jen o shodu jmen? Jak si ale vysvětlit tvrzení francouzské hraběnky Gabrielle Pauline d’Adhémar (1735–1822), podle níž se s hrabětem setkala roku 1821, kdy jí odhalil nejbližší budoucnost Francie? Jako kdyby znovu věděl, co se má stát.
Postarší dáma se v té době velmi podivuje, jak je možné, že Saint Germain, jehož spatřila v průběhu několika desetiletí, vypadá pořád stejně.
O tom, že žije, mluví také slavná mystička Helena Blavatská (1831–1891) a operní diva Emma Calvé (1858–1942) podepíše roku 1897 fotografii s podezřelým věnováním: „Pro hraběte Saint Germaina!“ Šlo z její strany jen o vtípek?
Dosud naposledy o sobě dává „hrabě“ vědět v roce 1972, kdy se za něj prohlašuje Francouz Richard Chanfrey. Ten však o 11 let později spáchá sebevraždu. Ztratil snad údajný nesmrtelný muž v naší hektické době vůli žít? Nebo byl Chanfrey jen blázen a skutečný Saint Germain mezi námi chodí dodnes?
Jan Kukrál