Ze Slovenska k proslulé upírské Transylvánii je to pěkná štreka. Přesto i zde nacházíme celou řadu míst, kde je možné setkat se s významnými historickými pozůstatky po vampyrismu…
Na relativně malém území Slovenska je nezanedbatelné množství pohřebišť, kde byly nalezeny lidské ostatky s jasně patrnými protiupírskými zásahy.
V minulosti je například objeveno kolem 270 hrobů pocházejících z 9. a 10. století. Evidentně nesou stopy známých rituálů, jako je vrážení kůlu do srdce nebo posmrtné rozbíjení lebek a lámání končetin.
Dokonce i na turisticky tolik oblíbeném Spišském hradu se něco podobného nachází.
Archeologové zde objevili hrob ze 17. století, v němž je nebožtík uložen tváří směrem dolů. Jedná se o další nezaměnitelné protiupírské opatření minulosti.
Všechno to hanobení mrtvých má v očích našich předků předejít tomu, aby zesnulý vstal z hrobu a stal se z něj nemrtvý.
S ohledem na počet odkrytých pohřebišť, jež nesla znaky těchto zásahů, lze říci, že obavy obyvatel Slovenska z upírů byly opravdu nezanedbatelné.
Svědectví kronik
O síle někdejší slovenské víry v upíry svědčí i záznamy v lokálních kronikách. Tak například v roce 1666 je podle dobových pramenů v obci Liptovský Trnovec vyzvednuto z hrobu tělo jakési ženy, které je následně useknuta hlava.
Lidé byli přesvědčeni, že tato mrtvá za nocí procitá a chodí navštěvovat živé. Nejde ovšem o žádnou raritu, podobné případy se objevují i ve Štúrově, v Trnavě, Holiaroch a na spoustě dalších míst po celém Slovensku. Proč se staří Slováci tolik báli nemrtvých?
Měli k tomu nějaký pádný důvod, nebo u nich příliš silně zafungovaly strašidelné legendy?
Je tajemný karpatský hrad na Slovensku?
Podle některých teorií je Slovensko s velkými vampýrskými příběhy spjato daleko těsněji, než je oficiálně známo.
Spekuluje se totiž o tom, že právě v kraji pod Tatrami se inspiroval věhlasný irský romanopisec Bram Stoker (1847-1912) k sepsání svého legendárního románu Dracula.
Tedy alespoň částečně. Draculův hrad, ačkoliv je v románu zasazený do oblasti rumunských Karpat, by totiž údajně mohl mít svou předlohu právě zde.
Stokerovu popisu Draculova hradu ani cestě k němu totiž neodpovídá žádné rumunské sídlo. Ještě méně pak transylvánské turistické středisko Bran. Na Slovensku však najdeme hned dva hrady, jež by mohly být obrazem Stokerova temného upírského sídla.
Jde o impozantní Devín, stojící nedaleko hlavního města Bratislavy, a Něvický hrad situovaný na slovensko-ukrajinském pomezí, někdy též nazývaný jen Nevické.
Teorií, že právě na Slovensku se Stoker inspiroval při literárním zvěčnění Draculova hradu, se zcela vážně zabýval i významný slovenský filmový historik Ivan Rumanovský (1929-2001).
Rozhodně však není jediným odborníkem, který tuto myšlenku považuje za reálnou. Jde jen o náhodnou shodu podoby? Nebo se nad stránkami Draculy čtenářům z celého světa tají dech při popisu hradu, který my vlastně máme za rohem?
Stopa v úvodu románu
Hypotéza, podle níž našel Stoker inspiraci v úchvatných slovenských hradech, není až tak nepravděpodobná. Spisovatel údajně nikdy nenavštívil Rumunsko a předlohu mohl načerpat klidně někde jinde. A proč ne právě na Slovensku. Vždyť i v úvodu Draculy píše:
„Někdy jsme zase potkali žebřiňák, na zdejším venkově tak obvyklý (…) Na něm vždycky seděly celé skupiny Čechů s bílými a Slováků s obarvenými kožichy.“ Může to být další stopa, která by potvrdila teorii, že tajemný hrad věčné ikony vampyrismu vlastně neleží nikde v temných horách Karpat, ale na Slovensku?