Exploze dosud neznámého původu v roce 1626 srovnala se zemí velkou část tehdejšího Pekingu a zabila přes 20 tisíc obyvatel. Výbuch byl tak mocný, že se ještě hodiny poté z oblohy snáší sutiny, potrhané oblečení a údajně i kusy těl obětí. Co způsobilo tuto ničivou událost?
Pekingem a jeho okolím onoho rána 30. května roku 1626 otřásá ničivá událost. Vše začíná podivným hřměním, které přechází v ohlušující řev, a země se začíná otřásat tak silně, že se chvějí i domy v širokém okolí.
Pak oblohu protne oslnivý záblesk následovaný explozí hlasitou, že ji zaslechnou i obyvatelé stovky kilometrů vzdálených vesnic, a Pekingem se prožene ničivá tlaková vlna. Bilance je děsivá.
Velká část města o rozloze několika čtverečních kilometrů je srovnána se zemí a v troskách domů toho rána umírá asi 20 000 obětí. Mezi mrtvými je také syn a jediný dědic vládnoucího 16. císaře dynastie Ming Tchien-čchina (1605–1627).
Mrtví jsou nacházeni nazí, jako by z nich síla exploze strhala veškeré šatstvo. To se pak snáší k zemi v jiné části města ještě hodiny po výbuchu. Z nebe padají také kameny, dřevo, údajně i kusy těl a částečky roztaveného kovu o velikosti zrnka rýže.
Je to scéna jako z hororu. Tak ničivou explozi tehdejší svět nepamatuje. Co ji mohlo způsobit?
NEVÍDANÝ ROZSAH ŠKOD
O síle exploze nejlépe vypovídají škody, které dokázala napáchat. Domy jsou poškozené nebo zcela zničené v okruhu několika kilometrů od epicentra. Území několika dalších kilometrů je pokryto sutinami vyvrženými do dálky.
Z kořenů vyvrácené stromy odlétly daleko od místa, kde kdysi rostly a třítunová kamenná socha lva prý byla výbuchem vržena až za hranice města. I těla obětí jsou prý nacházena několik kilometrů od místa, kde se tito lidé v době výbuchu nacházeli.
Síla exploze je podle znalců srovnatelná s bombou, která byla o tři staletí později svržena na Nagasaki.
S jadernou explozí událost v Pekingu pojí nejen rozsah škod, ale i zvláštně tvarované různobarevné mraky vznášející se nad městem v době katastrofy, které podle popisů očitých svědků nápadně připomínají atomový hřib. Kde by se ale v Číně v první polovině 17. století vzaly jaderné zbraně?
EXPLOZE STÁLE ZÁHADNÁ
Příčinu neštěstí se dodnes nepodařilo zjistit a o tom, co vlastně v Pekingu explodovalo, se vedou spory. Výbuch jaderné zbraně je však pouze okrajovou teorií, k níž se klaní zejména záhadologové.
Většina současných historiků je toho názoru, že ve skutečnosti explodoval sklad munice ve Wanggongchangu. Zbrojnice Wanggongchang je největší ze šesti městských zbrojnic a navíc se nachází v přibližném epicentru katastrofy.
V době výbuchu je Peking ohrožován častými výpady nepřátelských sil, lze tedy předpokládat, že zbrojnice byla dobře zásobovaná a pravděpodobně také napěchovaná střelným prachem.
Jenže proti takovému vysvětlení existují pádné argumenty. Explozi v muničním sklad například neodpovídá podivné hřmění, které před explozí obyvatelé Pekingu slyšeli. Navíc se zdá, že výbuch nedoprovázel žádný nebo jen velmi malý požár.
Pokud by explodoval střelný prach, dalo by se očekávat, že město skončí v plamenech. Ovšem absence poškození ohněm hovoří i proti teorii jaderného výbuchu. Co tedy ve skutečnosti Peking zasáhlo?