Skupinka turistů vytahuje mobily a fotoaparáty. Nad Stonehenge zapadá slunce. Od jedné z nejslavnějších megalitických památek zamíří zpět k autům.

Nikdo z návštěvníků netuší, že jen o necelé dva kilometry vedle stával další kamenný kruh, ještě starší než Stonehenge. K čemu sloužil? A mohly spolu obě stavby souviset?

Mezi sytě zelenými loukami se vine řeka Avona. Podobně jí říkali už Keltové – „afon“ znamená jednoduše „řeka“. Jsme v anglickém hrabství Wiltshire. Nálezy z roku 2008 ukazují, že krajina kolem Stonehenge svá tajemství ještě nevydala.

Podrobnější průzkum o rok později tuhle myšlenku jen zpečetí. Na světlo světa se po tisíciletích vrací Bluehenge, prehistorický kruh, ze kterého dnes zbyl jen příkop a pár kamenů skrytých pod nánosy hlíny. Odehrávaly se zde dávné rituály? Nebo šlo jen o „zastavení“ na mytické cestě korunované Stonehenge?

STARŠÍ NEŽ STONEHENGE?

„Během výkopů jsme narazili na fragmenty doleritu, proto jsme lokalitu pojmenovali takto,“ vysvětluje Michael Parker Pearson (*1957) z sheffieldské univerzity v Yorkshire, který vede výzkumný tým.

Dolerit je namodralá magmatická hornina, která není v Anglii zrovna obvyklá.

Blue (anglicky modrý – pozn. red.) a henge, což se dá volně vyložit jako megalitická kruhová stavba s příkopem, pochází podle radiokarbonové analýzy nástrojů z paroží z období 2469 až 2286 před Kristem, ale několik kamenů tu mohlo stát už v období 3400 až 2500 před naším letopočtem.

Nejstarší část Stonehenge – příkop s valem – pochází přitom přibližně z roku 3100 před naším letopočtem a nejstarší kamenný kruh přibude až kolem roku 2300 před naším letopočtem! Tajemné Bluehenge může být jeho starším sourozencem. Anebo je pravda ještě bizarnější?

KAM ZMIZELY KAMENY?

V 10 metrů širokém kruhu stálo až 27 kamenů. Nejbližší naleziště doleritu je přitom až v hrabství Pembrokeshire. Kameny musely putovat vzdálenost srovnatelnou s trasou z Karlových Varů do Hradce Králové, tedy 245 kilometrů! Na nalezišti však něco chybí.

To úplně základní – velká část kamenů, které tvořily kruh. K nalezení nejsou pod zemí ani v blízkém okolí. Pearson proto přichází se šokující teorií. Co když je tím „zlodějem“ Stonehenge?

SLUNCE A MĚSÍC? NA TOM NEZÁLEŽÍ…

„Domnívám se, že namodralé kameny z kruhu byly odstraněny kolem roku 2500 před naším letopočtem a byly začleněny do Stonehenge,“ předestírá Pearson. Mohla by to být pravda?

Pearson a jeho tým přeměří otisky po kamenech Bluehenge a porovnají je s doleritovými kameny v nedalekém slavnějším kruhu. Rozměry odpovídají! „Pád Bluehenge odpovídá době, kdy prošlo Stonehenge přestavbou,“ vysvětluje Pearson.

Zajímavé ale je, že zatímco Stonehenge je precizně vztyčeno se sluneční orientací, u Bluehenge bychom snahu o lunární či solární umístění hledali marně.

ŠLO O PRADÁVNÉ KREMATORIUM?

Na krajinu padá soumrak. Rudé jazyky plamenů olizují vršky Bluehenge. Pozůstatky dřevěného uhlí v místech, kde byly dříve vztyčené monolity, najdou archeologové ještě o tisíce let později.

Prozradí jim pravděpodobný účel stavby – mohlo být snad Bluehenge pradávným krematoriem? Ostatně, to samé tvrdí některé teorie i o Stonehenge.

PROČ MUSELO BLUEHENGE PADNOUT?

Neolitická lokalita Durrington Walls přiléhá ke Stonehenge i Bluehenge. Žilo zde v průměru okolo 4000 lidí. „Domnívám se, že Bluehenge bylo místem různých slavností na rituální cestě z vesnice ke Stonehenge,“ míní Pearson.

Proč ale tehdejší lidé Bluehenge nakonec rozebrali? Bylo snad malé, ztratilo na důležitosti, nebo mělo mít finále postmortální cesty grandióznější závěr a stěhovat další dolerity se nevyplatilo?