Praha je doslova protkaná různými legendami i tajemnými příběhy. Rouškou tajemna je zahalen i takzvaný Čertův sloup, který najdeme v Karlachových sadech nedaleko Vyšehradu.
Čertův sloup na Vyšehradě je skutečně jedním z míst, které je opředeno mnoha nejrůznějšími mýty a legendami…
Místní pověsti
Podle jedné z pověstí sem třítunový sloup vrhl čert, který ho kvůli sázce s místním farářem vyrval z italského chrámu.
Před dávnými lety se totiž prý jeden kněz lehkomyslně vsadil o svou duši s čertem, že odslouží mši dříve, než čert přinese z baziliky svatého Petra v Římě sloup na stavbu vyšehradského kostela.
Knězi však údajně musel pomoci sám svatý Petr, jenž čerta se sloupem prý několikrát srazil k zemi. Když pekelník zjistil, že se sloupem přiletěl pozdě, rozbil sloup na tři kusy o kostelní střechu. Jiná pověst zase uvádí, že se jednalo přímo o sázku čerta se svatým Petrem…
Vědecký výzkum i první písemná zmínka
Ať už tomu bylo jakkoliv, jisté je, že tyto tři kusy kamene jsou až dodnes zahaleny rouškou tajemství… Moderní archeologie sice zjistila, že se nejedná o jeden kus kamene, neboť minimálně jedna z jeho částí pochází z poněkud jiného druhu žuly, kde se však na Vyšehradě vzal, to až do dnešních dnů nikdo přesně neví.
Tyto tři žulové válce by mohly evokovat i uměleckou skulpturu, ale žádný umělec za tímto dílem nestojí.
Než se sloupy dostaly na své nynější místo do Karlachových sadů, ležely na hřbitově kostela svatého Jana, nyní nazývaného kostelem Stětí svatého Jana, který taktéž najdeme v areálu Vyšehradu.
Toto místo uvádí rovněž také i první písemná zmínka o Čertově sloupu od Zachariáše Theobalda z roku 1609, který o něm hovoří při svém popisu husitských válek.