4. dubna 1561: Obloha nad Norimberkem se zaplnila podivnými objekty, jež mezi sebou svádějí tvrdý boj.
Domů     Podařilo se dokázat, že yetti neexistuje?
Podařilo se dokázat, že yetti neexistuje?
od 16.1.2024
3.0tis
276
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Na podzim 2017 oblétne svět šokující zpráva o tom, že vědcům z univerzity v americkém Buffalu se podařilo prokázat, že bájný yetti neexistuje. Prý jde prostě jen o medvěda. Pojďme se jejich objevu podívat na zoubek. Zjistíme totiž, že se o výsledku výzkumu dá minimálně pochybovat.

Výzkum vede bioložka Charlotte Lindquist a jeho výsledky jsou prezentovány v seriózním biologickém časopise Proceedings of the Royal Society B. Cílem studie je podrobit analýze DNA devět nejrůznějších vzorků pocházejících z těla údajného yettiho.

Zkoumány tak jsou zuby, kosti, kůže nebo třeba výkaly sesbírané po tibetských plošinách. Výsledky zkoumání? Jeden ze vzorků pochází ze psa, nicméně zbylých osm je ze tří různých druhů medvěda.

Vedoucí výzkumu k tomu dodává: „Naše analýza dokazuje, že základ legendy o yettim vychází z medvědů.“

A chlubí se dále i tím, že její tým provedl analýzu vzorků zatím suverénně nejdůkladněji. Vzorky získala od filmové společnosti Icon Films, která je dříve získala pro natáčení dokumentu o tomto sněžném muži.

Pojďme se však nyní podívat na to, co hovoří v neprospěch výše uvedeného výzkumu amerických vědců.

Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Foto: CC - Gardner Soule - Public domain
Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Foto: CC – Gardner Soule – Public domain

Průzkum se může vyvrátit

V první řadě je potřeba si uvědomit, že podobně senzační zpráva už světem jednou proletěla a že i tenkrát se časem ukázalo, že údajný výzkum zas až tak věrohodný nebyl.

Konkrétně je řeč o zprávě z roku 2013, kdy se rovněž hovoří o tom, že vědci, tentokráte britští, na základě analýzy DNA rozluštili záhadu yettiho.

„DNA námi zkoumaných vzorků, jež údajně pocházejí z těla sněžného muže yettiho, odpovídají vzorkům odebraným z čelistí medvěda ze Svalbardu,“ můžeme číst závěry vědců, z nichž zjednodušeně řečeno vyplývá, že yetti je kříženec medvěda hnědého a ledního!

Fanouškům yettiho ale určitě neuniklo, že asi za rok byl již tento výzkum vyvrácen! Nepotká podobný osud i novější výzkum z Buffala vedený Charlotte Lindquist?

Je to medvěd?

Buďme ale konkrétnější. Co vyvrátilo výsledek výzkum britských vědců? Zkrátka to, že jiná analýza DNA provedená na týchž vzorcích přinesla úplně jiná zjištění.

Další odborníci z univerzit například v Oxfordu a v Kodani pak poukazují i na to, že při výzkumu Britové udělali řadu chyb například ve způsobu analýzy dat. Svůj omyl pak dotyční vědci, v čele s profesorem Bryanem Sykesem, sami přiznávají.

„Myslím, že medvěd, kterého ale nikdy nikdo neviděl živého, by někde v Himálaji skutečně mohl existovat.

Možná má mnoho společného s ledním medvědem, ale zároveň se chová v něčem jinak, nezvykle, a tak může být označován za sněžného muže,“ říká sám profesor Sykes.

Zároveň ale dodává, že byť jeho závěr nebyl zcela přesný, výzkum přesto dokazuje, že údajný yetti není žádný neznámý primát, nebo snad dokonce zvláštní druh člověka, ale prostě určitý druh medvěda. Můžeme ale závěrům tak nepřesně provedeného výzkumu věřit?

Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií... Foto: CC - Sir Edmund Hillary - Public domain
Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií… Foto: CC – Sir Edmund Hillary – Public domain

První fotografie yettiho tlapy

Znovu se tak dostáváme na samý počátek příběhu o yettim a k tomu, že ze všeho nejjednodušší by bylo tohoto údajně zvláštně vypadajícího tvora ulovit a prozkoumat. To se však zatím nikomu nepodařilo, a tak mohou vědci zkoumat jen domnělé vzorky.

Vedle toho se čas od času někomu podaří údajného sněžného muže vyfotografovat, případně narazit na některou z jeho stop. První známý snímek stopy, kterou ve sněhu zanechal zřejmě neznámý živočich, pochází z roku 1937 a pořizuje ji Frank Smythe.

Aby doložil, že stopa je podobně velká jako stopa člověka (přičemž však noha na sobě podle tvaru otisku evidentně neměla botu, což je vzhledem ke klimatu v Himálaji pro člověka nemožné), přikládá navíc k otisku horolezecký cepín.

Potká ho i známý horolezec

Tím, kdo však yettiho proslaví asi nejvíce, je italský horolezec Reinhold Messner (*1944), slavný pokořitel Mount Everestu. V roce 1986 prochází údolím Solo Khumb v Nepálu a míří do blízké vesnice. Přitom dochází k setkání, na které nikdy v životě nezapomene.

Popisuje událost tak, že náhle uslyší děsivý zvuk připomínající hlasité pískání. Když se rozhlédne kolem sebe, uvidí prý vzpřímenou postavu, která se zastavila a podívala přímo na něj.

„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé? Foto: Bob Bekian - CC BY-SA 2.0
„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé? Foto: Bob Bekian – CC BY-SA 2.0

Legenda, nebo skutečná nestvůra?

Tvor, jehož podle svých slov Messner potkává, má být vetší než člověk, vzpřímený a porostlý hustou srstí. Dlouhé mohutné ruce se mu prý kývají až u kolen.

Toto setkání zkušenému horolezci, který dokáže za 16 let zdolat 14 nejvyšších vrcholků světa, změní život, a tak se pátrání po sněžném muži věnuje i nadále. Po dvanácti letech svého bádání pak napíše knihu Yetti: Legenda a skutečnost (1999), v níž píše:

„Yetti existuje dvojím způsobem – jednak jako legenda, jednak jako skutečná bytost žijící v divoké přírodě.“ Co tím chce dobrodruh říci?

Prostě to, že lidé žijící nejen v Himálaji si sice příběh o sněžném muži barvitě přikreslují tím, že si o něm povídají různé smyšlené historky, na druhou stranu se však zdá, že ve zdejších končinách skutečně žije nějaký živočišný druh, který člověku není příliš, nebo dokonce vůbec známý. O jakém tvorovi tedy může být podle Messnera řeč?

Strach má velké oči

Messner za yettim pořádá asi dvacet výprav a ujde za ním na 20 000 kilometrů. „Mluvil jsem s obyvateli Nepálu, Bhútánu, Indie, Pákistánu, Afghánistánu i Tibetu a ptal jsem se jich na to, co si o této legendě myslí.

Všichni ho znali, ale každý z těch národů měl jinou představu o tom, jak yetti vypadá, a nazývali ho také jiným jménem,“ říká. A tak pátrá dál a hledá toho „pravého“ yettiho, až nakonec dochází k názoru, že ze všeho nejvíce popisu skutečně odpovídá lední medvěd, který koneckonců také vydává určitý pískavý zvuk, jejž i Messner uslyší při jejich setkání v roce 1986. Svou konečnou domněnku, že yetti by skutečně mohl být jen a pouze lední medvěd, vysvětluje následovně:

„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim.

O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach.

A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé?

Foto: Pixabay (úvodní foto), Creative Commons
Lokalita:
Související články
od 3.4.2025 1.5tis
Malý Chris vylézá z vany, ještě v županu běží do obývacího pokoje a pouští televizi. Dávají zprávy a chvíli se neděje nic zvláštního. Dokud se moderátor neobrátí přímo na něj a neřekne: „Ahoj, Chrisi.“ Chlapec sebou škubne úlekem. Obraz přeskakuje a moderátor opakuje stále dokola: „Ahoj, Chrisi.“ Má snad chlapec halucinace? Je to nějaká noční můra? Nebo skutečnost? Poznat pravdu je těžší, než se z
od 2.4.2025 1.7tis
V západoafrické Gambii je rozšířena legenda o podivném zvířeti označovaném jako Ninki-Nanka. Kryptozoologové souhlasí jen částečně. Proč? Podle nich se nejedná o legendu, ale o zvíře z masa a krve, které však současná věda zatím nepoznala. Matoucí ovšem je, že se prý nápadně podobá čínskému mytologickému drakovi.   U místních obyvatel vyvol
od 2.4.2025 2.2tis
Pracovníci národního ústavu pro mořské savce v americkém San Diegu v roce 1984, poslouchají mumlání vycházející z nádrže velryb a delfínů, které zní jako rozhovor dvou lidí někde hodně daleko.  Jednoho dne se z nádrže vynoří zmatený potápěč. „Kdo mi řekl, abych vylezl ven?“ Nikdo takový pokyn nevydal. Pak si muž uvědomí, že hluboký hlas, který několikrát
od 2.4.2025 2.4tis
Asi dvoumetrový hominid s tělem pokrytým hustou srstí se nejvíce blíží chybějícímu evolučnímu článku mezi člověkem a opicí. Skrývá se v divokých lesích a horách na různých místech planety pod různými jmény. V Severní Americe mu říkají bigfoot nebo také seskveč. Jeho existence nebyla vědou nikdy uznána. Ale důkazy se neustále hromadí. Seznamte se s těmi nepřesvědčivějšími… [gallery ids="110814,1
od 30.3.2025 2.8tis
Brazilská mytologie je zaplněna podivnými kreaturami. Mnoho bájných příběhů se týká povodí Amazonky. Není divu, protože tato oblast je stále v centru pozornosti zoologů a spoléhají na ni i kryptozoologové. Občas se zdá, že některá stvoření připlavala z mytologie do reality. Příkladem je tajemné zvíře pojmenované holadeira. Výskyt kryptidního kytovc
reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Náš pes mi pomohl vyhrát boj s nadváhou
skutecnepribehy.cz
Náš pes mi pomohl vyhrát boj s nadváhou
Vždy jsem se líbila chlapům, ale po dvou porodech jsem se se svou figurou mohla rozloučit. Přibrala jsem a kila nechtěla jít dolů. Pak přišel do mého života Drex. Když jsem čekala první miminko, byla jsem nekonečně šťastná. Ale taky jsem si začala všímat toho, že pro chlapy jsem se stala neviditelnou. A to pro mě byl
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
epochaplus.cz
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
Stává se jedním z mála alchymistů, kterým nešlo hlavně o bohatství získané novým objevem. Prohlašuje, že alchymie není určena jenom k výrobě zlata a stříbra. Podle něho by měla být využita hlavně v lékařství. Švýcar Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus z Hohenheimu zvaný Paracelsus (1493-1541) se zabývá merkurosulfurovou teorií, podle které kovy tvoří merkurium a sulfur, dvě substance, které ale
Laboratorní vs. přírodní diamanty
iluxus.cz
Laboratorní vs. přírodní diamanty
Diamanty vznikají v extrémních podmínkách hluboko pod povrchem Země po dobu miliard let, ale dnes je možné je vytvořit během několika týdnů v laboratoři. Syntetické diamanty, tzv. lab-growny, se preze
Kouzlo toaletního stolku
rezidenceonline.cz
Kouzlo toaletního stolku
Každá žena touží po prostoru, v němž se může alespoň chvíli věnovat pouze sama sobě. Takové místo nabízí toaletní stolek, tradiční nábytkový doplněk ložnic nebo šaten. Při výběru se řiďte nejenom praktičností, ale i vzhledem. Toaletní stolek bývá jednou z věcí, které si do bytu pořizujeme jako poslední. Přitom je ideálním řešením ve chvíli, kdy
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Znečištění ovzduší může chránit před rakovinou kůže, ale za strašlivou cenu
21stoleti.cz
Znečištění ovzduší může chránit před rakovinou kůže, ale za strašlivou cenu
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že
Boží voda u Mladé Boleslavi: Na zázračném místě stály slavné lázně
epochanacestach.cz
Boží voda u Mladé Boleslavi: Na zázračném místě stály slavné lázně
Nenápadné místo v lese, v jehož centru je léčivý pramen Boží voda, pamatuje časy nebývalé slávy. Vydejte se s námi do někdejších proslulých lázní, kam lidé chodili za klidem i za zázraky! Pokud se vydáte z Mladé Boleslavi do Dobrovic, zpozorněte v úseku mezi obcemi Jemníky a Bojetice. Na úpatí zdejšího vrchu Chlum se totiž nachází pramen, který proslul jako
Společné hnízdečko na obzoru? Lutovská s novým přítelem řeší bydlení
nasehvezdy.cz
Společné hnízdečko na obzoru? Lutovská s novým přítelem řeší bydlení
Zase září štěstím, užívá si života. Iveta Lutovská (41) po boku přítele Vojty jen kvete. Dokonce to vypadá, že padne poslední překážka, aby vztah posunuli zase o něco dál! Ještě nedávno to vypadalo
Arciloupežníka přikovali k pryčně
historyplus.cz
Arciloupežníka přikovali k pryčně
„Peníze, nebo život!“ vykřikne bandita a bambitkou namíří na překupníka, vezoucího zboží na tržiště. Přepadený ani neprotestuje, s rukama nad hlavou sleze z kozlíku a prosí o život. Má štěstí. Vůdce loupežnické bandy, obávaný Jan Nepomuk Karásek, ho ušetří. Jen sebere, co se dá, a pak i se svými kumpány uhání pryč. Spravedlnosti ale přece
S kolagenem je kůže svěží
nejsemsama.cz
S kolagenem je kůže svěží
Bavíme se o základní bílkovině, která je stavebním kamenem naší pokožky. Co pro ni umí zajistit kolagen, nesvede nikdo jiný. Hlavně pevnost, pružnost a hydrataci. Zbystřit byste měla tehdy, když si všimnete čím dál větších známek stárnutí. Začíná to jemnými linkami kolem očí a rtů, pak nastoupí hlubší vrásky a nakonec pleť ztrácí plnost. To se hladina kolagenu v těle
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
epochalnisvet.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Jakmile se narodíme, začíná se údajně odvíjet pravidelný cyklus biorytmů, který bude oscilovat ustáleným způsobem celým naším životem.   Každý z našich dnů, všechny významné propady, které nejsou zaviněné zvenčí, i naše osobní úspěchy, vše má jasnou periodu: 23 dní trvá fyzický cyklus, 28 emoční a ten intelektuální je pro změnu 33denní. A kdo je schopný
Terazzo dózička zkrášlí váš pokoj
panidomu.cz
Terazzo dózička zkrášlí váš pokoj
Vyrobíte ji z ekologické pryskyřice jesmonite, která byla sice původně používána ve stavebnictví, ale před pár lety se stala hitem tvořivých videí. Určitě si ji oblíbíte, protože práci s ní zvládne každý. Budete potřebovat: silikonovou formu na odlévání, suchou a tekutou směs na míchání pryskyřice, barevné pigmenty, brusnou houbičku, několik menších a větších kelímků, míchátko,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz