24. března 1874: V Budapešti (tehdejší Rakousko-Uhersko) přichází na svět muž, který zásadním způsobem ovlivnil svět kouzel a iluzí, Harry Houdini.
Domů     Podařilo se dokázat, že yetti neexistuje?
Podařilo se dokázat, že yetti neexistuje?
od 16.1.2024
3.0tis
276
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Na podzim 2017 oblétne svět šokující zpráva o tom, že vědcům z univerzity v americkém Buffalu se podařilo prokázat, že bájný yetti neexistuje. Prý jde prostě jen o medvěda. Pojďme se jejich objevu podívat na zoubek. Zjistíme totiž, že se o výsledku výzkumu dá minimálně pochybovat.

Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií... „Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé?

Výzkum vede bioložka Charlotte Lindquist a jeho výsledky jsou prezentovány v seriózním biologickém časopise Proceedings of the Royal Society B. Cílem studie je podrobit analýze DNA devět nejrůznějších vzorků pocházejících z těla údajného yettiho.

Zkoumány tak jsou zuby, kosti, kůže nebo třeba výkaly sesbírané po tibetských plošinách. Výsledky zkoumání? Jeden ze vzorků pochází ze psa, nicméně zbylých osm je ze tří různých druhů medvěda.

Vedoucí výzkumu k tomu dodává: „Naše analýza dokazuje, že základ legendy o yettim vychází z medvědů.“

A chlubí se dále i tím, že její tým provedl analýzu vzorků zatím suverénně nejdůkladněji. Vzorky získala od filmové společnosti Icon Films, která je dříve získala pro natáčení dokumentu o tomto sněžném muži.

Pojďme se však nyní podívat na to, co hovoří v neprospěch výše uvedeného výzkumu amerických vědců.

Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Foto: CC - Gardner Soule - Public domain
Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Foto: CC – Gardner Soule – Public domain

Průzkum se může vyvrátit

V první řadě je potřeba si uvědomit, že podobně senzační zpráva už světem jednou proletěla a že i tenkrát se časem ukázalo, že údajný výzkum zas až tak věrohodný nebyl.

Konkrétně je řeč o zprávě z roku 2013, kdy se rovněž hovoří o tom, že vědci, tentokráte britští, na základě analýzy DNA rozluštili záhadu yettiho.

„DNA námi zkoumaných vzorků, jež údajně pocházejí z těla sněžného muže yettiho, odpovídají vzorkům odebraným z čelistí medvěda ze Svalbardu,“ můžeme číst závěry vědců, z nichž zjednodušeně řečeno vyplývá, že yetti je kříženec medvěda hnědého a ledního!

Fanouškům yettiho ale určitě neuniklo, že asi za rok byl již tento výzkum vyvrácen! Nepotká podobný osud i novější výzkum z Buffala vedený Charlotte Lindquist?

Je to medvěd?

Buďme ale konkrétnější. Co vyvrátilo výsledek výzkum britských vědců? Zkrátka to, že jiná analýza DNA provedená na týchž vzorcích přinesla úplně jiná zjištění.

Další odborníci z univerzit například v Oxfordu a v Kodani pak poukazují i na to, že při výzkumu Britové udělali řadu chyb například ve způsobu analýzy dat. Svůj omyl pak dotyční vědci, v čele s profesorem Bryanem Sykesem, sami přiznávají.

„Myslím, že medvěd, kterého ale nikdy nikdo neviděl živého, by někde v Himálaji skutečně mohl existovat.

Možná má mnoho společného s ledním medvědem, ale zároveň se chová v něčem jinak, nezvykle, a tak může být označován za sněžného muže,“ říká sám profesor Sykes.

Zároveň ale dodává, že byť jeho závěr nebyl zcela přesný, výzkum přesto dokazuje, že údajný yetti není žádný neznámý primát, nebo snad dokonce zvláštní druh člověka, ale prostě určitý druh medvěda. Můžeme ale závěrům tak nepřesně provedeného výzkumu věřit?

Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií... Foto: CC - Sir Edmund Hillary - Public domain
Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií… Foto: CC – Sir Edmund Hillary – Public domain

První fotografie yettiho tlapy

Znovu se tak dostáváme na samý počátek příběhu o yettim a k tomu, že ze všeho nejjednodušší by bylo tohoto údajně zvláštně vypadajícího tvora ulovit a prozkoumat. To se však zatím nikomu nepodařilo, a tak mohou vědci zkoumat jen domnělé vzorky.

Vedle toho se čas od času někomu podaří údajného sněžného muže vyfotografovat, případně narazit na některou z jeho stop. První známý snímek stopy, kterou ve sněhu zanechal zřejmě neznámý živočich, pochází z roku 1937 a pořizuje ji Frank Smythe.

Aby doložil, že stopa je podobně velká jako stopa člověka (přičemž však noha na sobě podle tvaru otisku evidentně neměla botu, což je vzhledem ke klimatu v Himálaji pro člověka nemožné), přikládá navíc k otisku horolezecký cepín.

Potká ho i známý horolezec

Tím, kdo však yettiho proslaví asi nejvíce, je italský horolezec Reinhold Messner (*1944), slavný pokořitel Mount Everestu. V roce 1986 prochází údolím Solo Khumb v Nepálu a míří do blízké vesnice. Přitom dochází k setkání, na které nikdy v životě nezapomene.

Popisuje událost tak, že náhle uslyší děsivý zvuk připomínající hlasité pískání. Když se rozhlédne kolem sebe, uvidí prý vzpřímenou postavu, která se zastavila a podívala přímo na něj.

„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé? Foto: Bob Bekian - CC BY-SA 2.0
„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé? Foto: Bob Bekian – CC BY-SA 2.0

Legenda, nebo skutečná nestvůra?

Tvor, jehož podle svých slov Messner potkává, má být vetší než člověk, vzpřímený a porostlý hustou srstí. Dlouhé mohutné ruce se mu prý kývají až u kolen.

Toto setkání zkušenému horolezci, který dokáže za 16 let zdolat 14 nejvyšších vrcholků světa, změní život, a tak se pátrání po sněžném muži věnuje i nadále. Po dvanácti letech svého bádání pak napíše knihu Yetti: Legenda a skutečnost (1999), v níž píše:

„Yetti existuje dvojím způsobem – jednak jako legenda, jednak jako skutečná bytost žijící v divoké přírodě.“ Co tím chce dobrodruh říci?

Prostě to, že lidé žijící nejen v Himálaji si sice příběh o sněžném muži barvitě přikreslují tím, že si o něm povídají různé smyšlené historky, na druhou stranu se však zdá, že ve zdejších končinách skutečně žije nějaký živočišný druh, který člověku není příliš, nebo dokonce vůbec známý. O jakém tvorovi tedy může být podle Messnera řeč?

Strach má velké oči

Messner za yettim pořádá asi dvacet výprav a ujde za ním na 20 000 kilometrů. „Mluvil jsem s obyvateli Nepálu, Bhútánu, Indie, Pákistánu, Afghánistánu i Tibetu a ptal jsem se jich na to, co si o této legendě myslí.

Všichni ho znali, ale každý z těch národů měl jinou představu o tom, jak yetti vypadá, a nazývali ho také jiným jménem,“ říká. A tak pátrá dál a hledá toho „pravého“ yettiho, až nakonec dochází k názoru, že ze všeho nejvíce popisu skutečně odpovídá lední medvěd, který koneckonců také vydává určitý pískavý zvuk, jejž i Messner uslyší při jejich setkání v roce 1986. Svou konečnou domněnku, že yetti by skutečně mohl být jen a pouze lední medvěd, vysvětluje následovně:

„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim.

O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach.

A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé?

Foto: Pixabay (úvodní foto), Creative Commons
Lokalita:
Související články
od 23.3.2026 1.1tis
Okolnosti smrti Wolfganga Amadea Mozarta v pouhých 35 letech jsou dodnes předmětem nejrůznějších spekulací a výzkumů. Zatímco někteří hovoří o nemoci, on sám věřil, že byl otráven. A další dokonce tvrdí, že se stal obětí úkladné vraždy! Jméno rakouského hudebního génia zná dnes každý Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791). Jeho cesta za uznáním však nebyla
od 22.3.2026 2.3tis
Uprostřed kopců nedaleko německé vesnice Wierschem stojí na pohled skutečně impozantní středověký hrad jménem Eltz. Je to místo, které jako by vypadlo z nějaké pohádky či možná spíše nějakého ponurého hororového filmu. Těžko se tak divit, že právě o této pevnosti kolují skutečně tajemné historky. Jde opravdu o jedno z nejstrašidelnějších míst v Německu? M
od 21.3.2026 2.5tis
Jde patrně o nejrozšířenější strašidelný příběh na internetu. Široká veřejnost se o něm poprvé dozvídá zřejmě v srpnu roku 2010 na anglicky psaném webu Creepypasta, který zveřejňuje nejrůznější tajemné příběhy. Někteří záhadologové věří, že jádrem příběhu jsou skutečné deníkové záznamy, popisující děsivé praktiky sovětských vědců na konci druhé světové války. Je to ale pravda? [gallery size="fu
od 21.3.2026 3.0tis
Kdokoliv cestuje ke skalnímu útvaru Wimberry Stones či přehradě Dovelstone na severu Anglie, projde kolem malé hospůdky Clarence pub, což je poslední možná zastávka na občerstvení před dosažením cíle. Právě tady se 11. prosince 2015 kolem druhé hodiny odpolední zastaví starší muž a ptá se na cestu k vrcholu nedaleké hory. Ti, co mu odpoví netuší, že jsou posledními, s kým muž mluví... [gallery si
od 20.3.2026 3.0tis
Od tragické havárie Challengeru uplynulo již 40 let. Až nyní se ale podařilo zcela náhodou vypátrat jeho trosky, které leží na dně Bermudského trojúhelníku. Nález okamžitě rozvířil představivost milovníků záhad. Mohou mít nadpřirozené síly tohoto nechvalně proslulého místa s havárií něco společného? Když v lednu 1986 těsně po startu explodoval
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Přivedl císaře do neštěstí namyšlený eunuch?
epochalnisvet.cz
Přivedl císaře do neštěstí namyšlený eunuch?
Mají oči a uši všude. Eunuchové doprovázejí čínské císaře už v dobách prvních panovnických dynastií. V některých obdobích se jim daří hůř, jindy líp. Jejich doslova zlatá éra nastává za vlády Mingů.   Kastrace u čínských eunuchů spočívá v odříznutí penisu i varlat najednou. Zpočátku se jedná o trest, ale císaři z dynastie Mingů ho
Panská Zahrada přivítá legendu Laca Decziho
iluxus.cz
Panská Zahrada přivítá legendu Laca Decziho
Restaurace Panská Zahrada v Dobřichovicích, oblíbené místo nedaleko Prahy, se na konci května promění v komorní jazzový klub s neopakovatelnou atmosférou. V neděli 24. května 2026 od 19 hodin zde vyst
Chce si mě snad koupit?
skutecnepribehy.cz
Chce si mě snad koupit?
Když mi Ota napsal, že by se rád sešel, myslela jsem, že jde o přátelské setkání. Přece jen jsme spolu dlouho žili. Jenže ono to bylo trochu jinak. Místo klasického pokecu u sklenky vína, jaký jsem s Otou po našem rozchodu zažila už mnohokrát, ale přišel šok. Ota mi udělal návrh, který mě nejdřív naštval. Ale
Ořechovo-skořicový věnec
tisicereceptu.cz
Ořechovo-skořicový věnec
Famózní ořechový věnec, neboli kringel, polechtá vaše chuťové pohárky. Suroviny na 12 porcí Na těsto 300 g hladké mouky 15 g droždí 1 lžíce krupicového cukru 120 ml vlažného mléka 30 g ro
Utopili filheléni vznešené ideály v alkoholu?
historyplus.cz
Utopili filheléni vznešené ideály v alkoholu?
Vystupují v malém řeckém přístavu a zmateně se rozhlížejí kolem sebe. Žádný uvítací výbor, žádná kapela. Dokonce ani nosiči, kteří by jim vynesli zavazadla na břeh. Takhle si cizinci v různých uniformách svůj příjezd do Řecka nepředstavovali. Přece sem jedou pomáhat…   Prostí vesničané jen nechápavě koukají, když se jim nově příchozí snaží rukama nohama vysvětlit, že
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Potáhnout dort dokonale? Jde to!
panidomu.cz
Potáhnout dort dokonale? Jde to!
Obdivujete nádherné fondánem nebo marcipánem potažené dorty v kuchařkách i na internetu a přemýšlíte, že se do toho jednou také pustíte, ale pořád ne a ne se k tomu odhodlat? Vyberte podložku Potahované dorty je nejlepší tvořit přímo na podložce nebo tácu, na nichž také zůstanou. Jakmile byste dort přenášeli z jedné podložky na druhou,
Zvířata s „šestým smyslem“: Jak vnímají magnetické pole Země?
epochaplus.cz
Zvířata s „šestým smyslem“: Jak vnímají magnetické pole Země?
Neviditelný kompas ukrytý v tělech ptáků, želv nebo hmyzu. Zatímco člověk magnetické pole Země nevnímá, mnohá zvířata se jím řídí s neuvěřitelnou přesností, a to při migraci přes oceány i návratu domů. Jak vlastně jejich „šestý smysl“ funguje? Schopnost vnímat magnetické pole Země se nazývá magnetorecepce. Využívají ji ptáci, mořské želvy, ryby, ale i mravenci
Okouzlující krása Sázavy: Pohled, který vás dostane
epochanacestach.cz
Okouzlující krása Sázavy: Pohled, který vás dostane
Na první pohled je hrdý a majestátní. Stojí nad řekou, což dělá z ČESKÉHO ŠTENBERKA dominantu celého okolí. Pohled na něj vás naplní úžasem Nejlépe bude, když se kvůli nádhernému výhledu na jeden z našich nejlépe dochovaných gotických hradů vydáte nejprve na protilehlý svah nad nádražím v Českém Šternberku. Odtud uvidíte skvostnou památku v celé její mohutnosti. Její krása
Kvůli otci je Dvořáková zase sama?
nasehvezdy.cz
Kvůli otci je Dvořáková zase sama?
Nad vztahem herečky Anny Dvořákové (24) ze seriálu Kamarádi se nejspíš znovu zatáhla mračna. Přestože se zdálo, že dcera známého herce Jiřího Dvořáka (59) konečně našla to pravé štěstí, podle posl
Tinnitus: Pískání v hlavě, které začíná zajímat i vědu
21stoleti.cz
Tinnitus: Pískání v hlavě, které začíná zajímat i vědu
Ráno bývá ticho, tedy pokud člověk nebydlí u průjezdní silnice, kde se prohánějí dieselové motory, ale místo klidného probuzení se v hlavě ozývá pískání. Nezní přitom zvenčí, ale zevnitř. Hučí, šumí,
Tvarohové sušenky s levandulí a citronovou kůrou
nejsemsama.cz
Tvarohové sušenky s levandulí a citronovou kůrou
Jemně aromatické sušenky spojují svěžest citrusů s květinovým nádechem levandule a vláčnou strukturou tvarohu. Ingredience: ● 250 g měkkého tvarohu ● 120 g hladké mouky ● 80 g másla ● 70 g cukru moučka ● 1 lžička sušené levandule ● kůra z 1 citronu ● 1 lžička prášku do pečiva ● špetka soli Postup: Máslo utřete s cukrem do pěny a postupně zapracujte tvaroh. Přidejte citronovou kůru, levanduli a promíchejte. V míse smíchejte mouku, sůl a prášek do pečiva
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz