20. října 1967: Roger Patterson a Robert Gimlin v divočině nafilmují bigfoota. Mnozí považují nahrávku za podvod.
Domů     Podařilo se dokázat, že yetti neexistuje?
Podařilo se dokázat, že yetti neexistuje?
od 16.1.2024
3.0tis
276
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Na podzim 2017 oblétne svět šokující zpráva o tom, že vědcům z univerzity v americkém Buffalu se podařilo prokázat, že bájný yetti neexistuje. Prý jde prostě jen o medvěda. Pojďme se jejich objevu podívat na zoubek. Zjistíme totiž, že se o výsledku výzkumu dá minimálně pochybovat.

Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií... „Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé?

Výzkum vede bioložka Charlotte Lindquist a jeho výsledky jsou prezentovány v seriózním biologickém časopise Proceedings of the Royal Society B. Cílem studie je podrobit analýze DNA devět nejrůznějších vzorků pocházejících z těla údajného yettiho.

Zkoumány tak jsou zuby, kosti, kůže nebo třeba výkaly sesbírané po tibetských plošinách. Výsledky zkoumání? Jeden ze vzorků pochází ze psa, nicméně zbylých osm je ze tří různých druhů medvěda.

Vedoucí výzkumu k tomu dodává: „Naše analýza dokazuje, že základ legendy o yettim vychází z medvědů.“

A chlubí se dále i tím, že její tým provedl analýzu vzorků zatím suverénně nejdůkladněji. Vzorky získala od filmové společnosti Icon Films, která je dříve získala pro natáčení dokumentu o tomto sněžném muži.

Pojďme se však nyní podívat na to, co hovoří v neprospěch výše uvedeného výzkumu amerických vědců.

Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Foto: CC - Gardner Soule - Public domain
Fotografie údajných stop Yettiho z roku 1965. Foto: CC – Gardner Soule – Public domain

Průzkum se může vyvrátit

V první řadě je potřeba si uvědomit, že podobně senzační zpráva už světem jednou proletěla a že i tenkrát se časem ukázalo, že údajný výzkum zas až tak věrohodný nebyl.

Konkrétně je řeč o zprávě z roku 2013, kdy se rovněž hovoří o tom, že vědci, tentokráte britští, na základě analýzy DNA rozluštili záhadu yettiho.

„DNA námi zkoumaných vzorků, jež údajně pocházejí z těla sněžného muže yettiho, odpovídají vzorkům odebraným z čelistí medvěda ze Svalbardu,“ můžeme číst závěry vědců, z nichž zjednodušeně řečeno vyplývá, že yetti je kříženec medvěda hnědého a ledního!

Fanouškům yettiho ale určitě neuniklo, že asi za rok byl již tento výzkum vyvrácen! Nepotká podobný osud i novější výzkum z Buffala vedený Charlotte Lindquist?

Je to medvěd?

Buďme ale konkrétnější. Co vyvrátilo výsledek výzkum britských vědců? Zkrátka to, že jiná analýza DNA provedená na týchž vzorcích přinesla úplně jiná zjištění.

Další odborníci z univerzit například v Oxfordu a v Kodani pak poukazují i na to, že při výzkumu Britové udělali řadu chyb například ve způsobu analýzy dat. Svůj omyl pak dotyční vědci, v čele s profesorem Bryanem Sykesem, sami přiznávají.

„Myslím, že medvěd, kterého ale nikdy nikdo neviděl živého, by někde v Himálaji skutečně mohl existovat.

Možná má mnoho společného s ledním medvědem, ale zároveň se chová v něčem jinak, nezvykle, a tak může být označován za sněžného muže,“ říká sám profesor Sykes.

Zároveň ale dodává, že byť jeho závěr nebyl zcela přesný, výzkum přesto dokazuje, že údajný yetti není žádný neznámý primát, nebo snad dokonce zvláštní druh člověka, ale prostě určitý druh medvěda. Můžeme ale závěrům tak nepřesně provedeného výzkumu věřit?

Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií... Foto: CC - Sir Edmund Hillary - Public domain
Jedná se skutečně o stopu yettiho? Jedna z nejznámějších fotografií… Foto: CC – Sir Edmund Hillary – Public domain

První fotografie yettiho tlapy

Znovu se tak dostáváme na samý počátek příběhu o yettim a k tomu, že ze všeho nejjednodušší by bylo tohoto údajně zvláštně vypadajícího tvora ulovit a prozkoumat. To se však zatím nikomu nepodařilo, a tak mohou vědci zkoumat jen domnělé vzorky.

Vedle toho se čas od času někomu podaří údajného sněžného muže vyfotografovat, případně narazit na některou z jeho stop. První známý snímek stopy, kterou ve sněhu zanechal zřejmě neznámý živočich, pochází z roku 1937 a pořizuje ji Frank Smythe.

Aby doložil, že stopa je podobně velká jako stopa člověka (přičemž však noha na sobě podle tvaru otisku evidentně neměla botu, což je vzhledem ke klimatu v Himálaji pro člověka nemožné), přikládá navíc k otisku horolezecký cepín.

Potká ho i známý horolezec

Tím, kdo však yettiho proslaví asi nejvíce, je italský horolezec Reinhold Messner (*1944), slavný pokořitel Mount Everestu. V roce 1986 prochází údolím Solo Khumb v Nepálu a míří do blízké vesnice. Přitom dochází k setkání, na které nikdy v životě nezapomene.

Popisuje událost tak, že náhle uslyší děsivý zvuk připomínající hlasité pískání. Když se rozhlédne kolem sebe, uvidí prý vzpřímenou postavu, která se zastavila a podívala přímo na něj.

„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé? Foto: Bob Bekian - CC BY-SA 2.0
„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim. O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach. A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé? Foto: Bob Bekian – CC BY-SA 2.0

Legenda, nebo skutečná nestvůra?

Tvor, jehož podle svých slov Messner potkává, má být vetší než člověk, vzpřímený a porostlý hustou srstí. Dlouhé mohutné ruce se mu prý kývají až u kolen.

Toto setkání zkušenému horolezci, který dokáže za 16 let zdolat 14 nejvyšších vrcholků světa, změní život, a tak se pátrání po sněžném muži věnuje i nadále. Po dvanácti letech svého bádání pak napíše knihu Yetti: Legenda a skutečnost (1999), v níž píše:

„Yetti existuje dvojím způsobem – jednak jako legenda, jednak jako skutečná bytost žijící v divoké přírodě.“ Co tím chce dobrodruh říci?

Prostě to, že lidé žijící nejen v Himálaji si sice příběh o sněžném muži barvitě přikreslují tím, že si o něm povídají různé smyšlené historky, na druhou stranu se však zdá, že ve zdejších končinách skutečně žije nějaký živočišný druh, který člověku není příliš, nebo dokonce vůbec známý. O jakém tvorovi tedy může být podle Messnera řeč?

Strach má velké oči

Messner za yettim pořádá asi dvacet výprav a ujde za ním na 20 000 kilometrů. „Mluvil jsem s obyvateli Nepálu, Bhútánu, Indie, Pákistánu, Afghánistánu i Tibetu a ptal jsem se jich na to, co si o této legendě myslí.

Všichni ho znali, ale každý z těch národů měl jinou představu o tom, jak yetti vypadá, a nazývali ho také jiným jménem,“ říká. A tak pátrá dál a hledá toho „pravého“ yettiho, až nakonec dochází k názoru, že ze všeho nejvíce popisu skutečně odpovídá lední medvěd, který koneckonců také vydává určitý pískavý zvuk, jejž i Messner uslyší při jejich setkání v roce 1986. Svou konečnou domněnku, že yetti by skutečně mohl být jen a pouze lední medvěd, vysvětluje následovně:

„Před tisíci lety žili obyvatelé Himálaje v dané oblasti spolu s ledními medvědy. To vedlo k tomu, že mezi lidmi a medvědy vzniklo určité napětí, které mohlo vést ke vzniku legendy o yettim.

O sněžném tvorovi, který je aktivní hlavně v noci, takže se s ním nikdo nemůže vidět a nemůže zjistit, jak přesně vypadá. A když pak někdo v noci potkal medvěda, dostal strach.

A jak víme, strach má velké oči.“ Je toto Messnerovo pragmatické vysvětlení pravdivé?

Foto: Pixabay (úvodní foto), Creative Commons
Lokalita:
Související články
od 20.10.2025 274
Představte si kamenný kruh starší než Stonehenge. Uprostřed divoké skotské krajiny se tyčí menhiry, které po tisíce let mlčí a střeží svá tajemství. Co nám chtějí říct? A jaké znalosti měli naši předkové, že dokázali postavit takto přesné astronomické observatoře? A je to vůbec to, co to je? Pro naše předky měl pohyb vesmírných těles po obloze zvlášť důležitý význam. V co přesně tvůrci kamennýc
od 19.10.2025 1.9tis
Záplavy nejsou pro obyvatele města Edgecumbe na Novém Zélandu ničím zvláštním. Přichází poměrně pravidelně, lidé už je umí docela dobře předvídat a především – město chrání mohutná hráz, která zabraňuje nejhoršímu. Jenže jednoho dne se i tato hráz prolomila, a i když měla vlna smést školu, nikdo nezahynul. Jak se to mohlo stát? Toho rána pršelo, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k n
od 17.10.2025 3.0tis
Polský Kolobrzeg byl v době druhé světové války dějištěm rozsáhlých vojenských operací. Němci tento důležitý baltský přístav proměnili na Festung Kolberg – Pevnost Kolberg. Před evakuací německé armády se však děly podivné věci. Jaké? Ustupující nacisté prý v okolí města ukryli cosi neznámého. Němečtí generálové doufali, že úspěšná obrana baltské p
od 16.10.2025 3.0tis
Farmáři z Nové Anglie během několika let zemřela celá rodina a jeho sousedé začínají mít podezření, že za neštěstím nestojí zákeřná nemoc, ale zlovolná moc kohosi nemrtvého. Město Exeter dnes Protiupírské zásahy na mrtvých tělech, o nichž se lidé domnívali, že vstávají z hrobů, jsou zaznamenány na mnoha místech Evropy.
od 15.10.2025 3.6tis
Scéna, která se odehrála na britském výstavišti Hollinwell, je jako vystřižená z nějakého hororu.  Diváci nadšeně sledují průvod s dětskou kapelou. Všude je jásot, veselí a hudba. Najednou však jedno z dětí upadne a zůstává ležet na zemi. Brzy se k němu přidávají další a další. Slunečné nedělní ráno uprostřed července je plné hudby, barevných uniforem a
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Historie českých lázní: Reklamu jim dělali Paracelsus, car i králové
historyplus.cz
Historie českých lázní: Reklamu jim dělali Paracelsus, car i králové
Pacienti v horké minerální vodě vysedávají klidně i deset hodin. V důsledku těchto „koupacích orgií“ jim bolestivě popraská kůže, což je ale v pořádku. Podle lékařů se právě těmito ošklivými ranami odplaví z těla všechny nemoci…   Teplice a Karlovy Vary patří k nejstarším lázním u nás. K oběma místům se vážou pověsti, v nichž
Velký návrat Vilmy Cibulkové k ex?
nasehvezdy.cz
Velký návrat Vilmy Cibulkové k ex?
Seriál Polabí opět spojil dohromady Vilmu Cibulkovou (62) a jejího exmanžela Miroslava Etzlera (60). Pro všechny bylo velké překvapení, že na nabídku kývli, protože jejich rozvod byl v roce 2013 poměr
Znovuzrození legendy: Cesta nejslavnějšího kabaretu od ostudy ke slávě
epochaplus.cz
Znovuzrození legendy: Cesta nejslavnějšího kabaretu od ostudy ke slávě
Moulin Rouge je proslulý svými bouřlivými počátky a skandály. Málokdo však ví, že jeho příběh nebyl jen o zábavě a neřesti. Kabaret musel čelit i tragickým okamžikům. V roce 1915 byl zničen požárem, aby se o šest let později znovu zrodil z popela. Jeho historie je příkladem neuvěřitelné proměny, která ho přivedla z nevěstince na
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
panidomu.cz
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
PRAHA – Divadlo BRAVO! (dříve Branické divadlo) si ke stému výročí založení nadělilo inscenaci, která tematicky míří k tomu nejzazšímu horizontu lidské existence: ke konci světa. Premiéra inscenace Armagedon: Poslední derniéra, v níž se snoubí nový cirkus, tanec a mluvené slovo, nabídne divákům nevšední reflexi poslední hodiny života. Premiéra proběhne 14. listopadu 2025. Inscenace v režii Petra Horníčka a pod produkčním křídly souboru Losers
Vzpomínky i bolest zůstaly
skutecnepribehy.cz
Vzpomínky i bolest zůstaly
Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli o tom někdy vůbec promluvím. Člověk si spoustu věcí nese v sobě a nechce se v nich zbytečně šťourat. Některé události už tolik nebolí, i když občas dokážou zasáhnout stejně silně jako kdysi. Dnes je mi osmdesát. A přesto mě občas přepadne takový stesk, jaký jsem naposledy cítila ve svých 12 letech. Bylo tehdy
Barevný podzim v srdci Šumavy
epochanacestach.cz
Barevný podzim v srdci Šumavy
Příroda je tu tak divoce veselá, až se vám chce radostí vykřiknout. V tomto období navíc září pestrou škálou barev. Šumavské Povydří si v tento čas nelze nezamilovat. Hluboké údolí řeky Vydry charakterizují husté šumavské hvozdy a neustále zvonivě zurčící voda, která vede vašekroky lépe než nějaká GPS. Naučná stezka Povydří je jedna z nejkrásnějších,
Bentley & Steinway: Když dokonalost zní i voní
iluxus.cz
Bentley & Steinway: Když dokonalost zní i voní
V Hamburku se tento týden odehrála událost, která spojila dva světy výjimečného řemesla – Bentley Motors a Steinway & Sons. Obě značky, synonymum pro tradici, eleganci a mistrovství detailu, předs
Dýňový cheesecake s pekanovými ořechy
tisicereceptu.cz
Dýňový cheesecake s pekanovými ořechy
Sladká pochoutka z dýně, zdobená karamelizovanými pekanovými ořechy. Suroviny na 12 porcí Na korpus 230 g máslových sušenek 100 g rozpuštěného másla Na krém 1 hrnek uvařené a rozmixova
Britové chtějí z gruntu postavit lidský genom a začít si s ním hrát
21stoleti.cz
Britové chtějí z gruntu postavit lidský genom a začít si s ním hrát
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co mož
Kuřecí roláda plněná špenátem
nejsemsama.cz
Kuřecí roláda plněná špenátem
Masová roláda se hodí jako oběd i jako studené pohoštění pro návštěvu. Připravit se dá z jakéhokoli masa a právě náplň ji dovede k dokonalosti. Potřebujete: ✿ 4 kuřecí prsa ✿ 2 šalotky ✿ 500 g mraženého listového špenátu ✿ 4 stroužky česneku ✿ 200 g lučiny ✿ 100 g goudy ✿ sůl, pepř ✿ 1 dl vývaru ✿ 2 lžíce sádla 1. V
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
epochalnisvet.cz
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
PRAHA – Divadlo BRAVO! (dříve Branické divadlo) si ke stému výročí založení nadělilo inscenaci, která tematicky míří k tomu nejzazšímu horizontu lidské existence: ke konci světa. Premiéra inscenace Armagedon: Poslední derniéra, v níž se snoubí nový cirkus, tanec a mluvené slovo, nabídne divákům nevšední reflexi poslední hodiny života. Premiéra proběhne 14. listopadu 2025. Inscenace v režii Petra Horníčka a pod produkčním křídly souboru Losers
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz