Za tradiční hranici starověkého Říma byla ve středoevropském geografickém prostoru považována řeka Dunaj. Moderní výzkumy, včetně například archeologických nálezů z území Moravy, ukazují, že se římští legionáři pohybovali i na sever od Dunaje. Mohl se však projevit římský vliv i na území dnešního Polska?
Rozkol do zažitých představ o sféře vlivu Říma přinesly již v minulosti starověké mapy. Hojně připomínaný je například kartograf Claudius Ptolemaios, antický vědec z druhého století našeho letopočtu.
Na jeho mapách najdeme řadu římských osad a měst i v místech, kde bychom je rozhodně nečekali. Jednou z nich je tajemný Leucaristus. Kde se nachází?
Ptolemaiova mapa
Jestliže uděláme projekci Ptolemaiova kartografického díla na současnou mapu Evropy, zjistíme, že Leucaristus lze ztotožnit s polským městem Beruň. Je ale možné, aby římská vojenská a politická moc sahala i do regionu současného Horního Slezska?
Pili koně římské jízdy vodu z řeky Visly? Historikové přijímají spojení Beruň-Leucaristus s rozpaky.
Tamní městská samospráva má však jasno a již před lety přijala usnesení, kterým se Beruň k antickým kořenům hrdě hlásí. Existují nějaké indicie, že se v této oblasti nacházelo trvalé osídlení mající vazbu na antický Řím?
Záhadná mohyla
Beruňská mohyla, tak se jmenuje archeologická lokalita nedaleko města, která je předmětem zkoumání již od devatenáctého století. V roce 1935 zde byl nalezen poklad římských mincí – bylo jich více než sto kusů.
Byl tento objev potvrzením římského osídlení v Horním Slezsku? Skeptikové namítají, že se mohlo jednat pouze o důkaz dálkového obchodu mezi tímto regionem a oblastí Středomoří.
Pravdou je, že ideálním argumentem pro přítomnost Římanů na území dnešního Polska by byl například nějaký nápis. Nejlépe takový, jaký spojil Římany se slovenským Trenčínem.
Na druhou stranu, v minulosti byl slavný nápis na trenčínské skále považovaný za padělek. Naše poznání historie se stále vyvíjí. Možná už někde za horizontem leží odpověď na otázku, jak daleko na sever vlastně došli římští legionáři…