Na estonském ostrově Saaremaa se nachází skupina kráterů, která vznikla v historické době dopadem několika meteoritů. Odkaz na tuto událost lze údajně nalézt i ve finském eposu Kalevala i v estonském folkloru.
Opakovaně se však objevují i názory, že tyto meteority dopadly na povrch legendárního starověkého ostrova Thúlé, na jehož přesné lokalizaci stále nepanuje shoda.
Je Saaremaa bájná Thúlé?
Teorii, že Saaremaa je ve skutečnosti enigmatický ostrov Thúlé, aktivně prosazoval i historik a spisovatel Lennart Meri (1929-2006), který zastával též funkci estonského prezidenta.
Připomeňme, že ostrov Thúlé byl poprvé zmíněn řeckým zeměpiscem a mořeplavcem Pýtheem z Massalie (380 př. n. l. – 310 př. n. l.). Pýtheás svoji cestu včetně objevení ostrova Thúlé detailně popsal v díle Peri tú Ókeanú.
Bohužel, tento spis se nám nedochoval a známe jej pouze z pozdějších zmínek. Právě krátery vzniklé po dopadu meteoritů by přitom mohly být jasným pojítkem mezi ostrovem Saaremaa a Thúlé, pokud by se Pýtheovo dílo zachovalo.
Zcela jistě by totiž krátery neunikly jeho pozornosti. Archeologové navíc zjistili, že krátery i jejich okolí byly v dávné minulosti posvátnou zónou, kolem které byl vybudován stovky metrů dlouhý val.
Drtivé dopady na ostrov
Mnoha záhadami oplývají i samotné krátery. Dopad meteoritů musel být pro současníky kataklyzmatickou událostí. Popelem lehl les v okruhu šesti kilometrů od zóny dopadu. Největší kráter má hloubku osmnáct metrů.
Celkem mělo na ostrov dopadnout devět meteoritů o celkové hmotnosti dvacet až osmdesát tun. Dopadová rychlost těles byla odhadnuta na deset až dvacet kilometrů za sekundu. Spatřil Pýtheás vzniklé krátery? Zmínil se o nich v popisu své cesty ze Středomoří na daleký sever?
Nevíme. Jediné zřetelné spojení Pýthea s meteority a krátery tak najdeme pouze na povrchu Měsíce. Jeden z kráterů na přivrácené straně našeho nebeského souputníka byl na jeho počet pojmenován Pýtheás.