Při pátrání po Jacku Rozparovači policii práci ztěžuje mnoho věcí. Novináři zveřejňují i neověřené informace o vrahovi a tehdejší technologické vybavení je zcela nedostatečné.
Vyšetřovatelům se podaří zjistit, že vrah musí žít poblíž míst, kde se jeho oběti nejčastěji pohybují. Území, kde řádí, není nijak velké. Zcela určitě musí mít povědomí o anatomii.
Protože se jedná hlavně o levné prostitutky, půjde spíše o pachatele z nižší společenské třídy. Nejspíš to nebude lékař, možná řezník? Přes velkou snahu není viník vražd nikdy dopaden a nezjistí se, zda za všechna úmrtí může jediný vrah.
Prozradí morbidní suvenýr vraha?
Když je zavražděna Mary Ann Nichols, jeden z vyšetřovatelů sebere ze země její šátek, který leknutím upustila, když se k ní blížil vrah. Policista se rozhodne ho darovat manželce jako kompenzaci za večery ve službě.
Poněkud morbidní dárek se jeho choti líbí, protože si ho ponechá. Šátek zůstane v majetku rodiny po celé generace. V roce 2007 ho koupí v aukci britský podnikatel Russel Edwards.
Když jej přebírá, dozví se od předchozí majitelky pohnutou historii šátku. V roce 2011 ho nechá prozkoumat týmem genetiků. K překvapení všech vyjde najevo, že jej od osudné noci v roce 1888 nikdo nevypral.
Proto zřejmě obsahuje genetickou informaci nejen nebožky Mary, ale také policisty a jeho manželky. A rovněž jistého Arona Kosminského, vyučeného kadeřníka, který žil poblíž všech obětí . Již tehdy se dostal na seznam podezřelých.
V roce 1891 je Aron pro nekontrolovatelnou nenávist k ženám umístěn do ústavu pro choromyslné, kde ve věku 54 let v roce 1919 zemře.
Vraždil obchodník s bavlnou?
Odpůrci zmíněné teorie si myslí, že vzorky DNA mohou být kontaminované a nebyly zkoumány dost přesně. Podle nich prý tehdy třiadvacetiletý mladík daleko spíš patřil k zákazníkům Mary Kate. Proto přicházejí s vlastní teorií:
Jack Rozparovač je jistý obchodník s bavlnou původem z Liverpoolu – James Maybrick. Právě v jeho domě je pod podlahou nalezen deník, kde se Maybrick přiznává ke zločinům Jacka Rozparovače.
Sešit naleznou elektrikáři při rekonstrukci domu v roce 1992. Spekuluje se sice, že jde o podvod, avšak nálezce Mike Barrett není nijak zvlášť vzdělaný ani sečtělý, takže by takového podvrhu pravděpodobně nebyl vůbec schopný.
Nikdo však již nezaručí, že si děsivé deníkové záznamy nevymyslel sám Maybrick. Kromě omšelého sešitu v jeho domě ovšem neexistuje nic dalšího, co by ho se zločiny spojovalo.
Jill Rozparovačka
Podle jiné teorie mohla být vrahem dokonce žena. Po vraždě Mary Kelly se její kamarádka, rovněž prostitutka Caroline Maxwell, dušovala, že ji ráno viděla živou.
Policisté usoudili, že kdyby byla vrahem žena, mohla se za zemřelou vydávat, aby odvedla pozornost. Jenže té době by žena těžko měla potřebné anatomické znalosti. Dokázala by to možná porodní sestra, ale ani tak to nebylo příliš pravděpodobné.
Jill Rozparovačka, jak se domnělé vražedkyni přezdívalo, tak upadla v zapomnění.