Věštkyním v čele s Pýthií prý pomáhá předvídat budoucnost řecký bůh Apollon. Do jeho chrámu poblíž Delf si jezdí pro radu panovníci i prostí lidé téměř tisíc let. Ve většině případů ale dávají věštby prostor pro vlastní výklad.
Popularita Delf roste už v 8. století př. n. l. Jen málo významných mužů učiní nějaké rozhodnutí bez podpory delfské věštkyně. Vliv a bohatství věštírny stoupaly, a ne náhodou byla označována jako omphalos (pupek světa).
Strach z Peršanů
V 6. století př. n. l. se Řecku rodí silný soupeř – Perská říše v čele s Kýrosem II. Odděluje je Lýdská říše a její král Kroisos se souseda na východě obává a uvažuje o válce. Není si ale jist loajalitou svých rádců a obrátí se na věštkyně.
Aby je vyzkoušel, vyšle několik poselstev do delfské i dalších věštíren a přichystá kněžkám léčku.
Poselstva dostanou jednoduché zadání – přesně po 100 dnech na cestě se mají věštírny dotázat, co právě král dělá. V den, kdy mají vědmy odpovídat, Kroisos přikáže ulovit velkou želvu a nechá ji vařit v měděném hrnci společně s kusem jehněte.
Když pak poslové vstoupí do chrámu boha Apollona v Delfách, Pýthie začne v extatickém stavu vykřikovat: „Cítím teď vůni vařené želvy s velkým štítem, v měděném hrnci se vaří spolu s jehnětem.
Měděný kotel je dole, poklice nahoře.“ Podobné sdělení se poslům nezdá příliš pravděpodobné, vrací se zklamaní a před krále předstoupí se skepsí. Ten ale místo hněvu jásá. Delfská věštírna jediná odpověděla a krále přesvědčila, aby se ji zeptal:
„Mám zaútočit na perského krále?“ Pýthie začne věštit: „Překročíš-li řeku Halys, zničíš říši velikou.“ Král je nadšen a začne okamžitě připravovat válku. Ani ho nenapadne, že zničena může být jeho vlastní říše.
Vydá se přes hraniční řeku, ale u Pterie na něj čeká vojsko v čele s Kýrosem II. Lýdské vojsko je poraženo a Peršané celou říši ovládnou.
Drogy spouští vize
Uvádí se, že Pýthie vystoupila ke své trojnožce a zhluboka se nadechla z vázy na ní. Kněžky byly obyčejné dívky z nedalekých Delf, které neměly žádné zvláštní schopnosti.
Nedávné geologické průzkumy ale ukazují, že před samotnou věštbou se v posvátné komoře koupaly v prameni a pily jeho vodu. Na úpatí hory vyvěrá na povrch plyn schopný ovlivnit vědomí, může fungovat jako dnešní drogy.
O vlivu drog svědčí i téměř nesrozumitelná řeč až mumlání. Své vize spíše nesouvisle vykřikují. Proto u nich vždy stojí kněz a převádí výroky do srozumitelné řeči. To přizpůsobuje celou věštbu okolnostem. Vzhledem k vlivu věštírny jsou kněží velmi vážení.
Asi u nich se sbíhaly informace z celého světa, včetně těch, o nichž ostatní netušili.
Císaři moc Delf utnuli
Ani věštkyně nepředpoví svůj vlastní konec. Ve 4. století př. n. l. získá Delfy pod svou vládu Filip II. Makedonský a moc kněžek začne upadat. Boje mezi Makedonci a Římem nakonec znamenají i zkázu delfské věštírny.
Nejdřív ji vyrabuje císař Sulla a přes 500 soch si odveze i Nero. První křesťanský císař Theodosius pak věštírnu svým ediktem jako místo pohanského kultu zruší.