Kdo objevil Ameriku? Kryštof Kolumbus? Nebo někdo úplně jiný a už o celá staletí dřív? Tuto otázku by mohla rozřešit záhadná mapa Vinlandu objevená v Barceloně, která pochází z počátku 15. století. Jsou na ní totiž vyobrazena místa, která lidé tehdy neměli vůbec znát.
Po hřbetech knih navršených v policích přebíhají stíny a nad stolem osvíceným lampou se sklání muž. Před sebou má rozložen velký kus pergamenu, na který právě pečlivě zanáší jednu z nejpozoruhodnějších map lidské historie.
Jde o vynikajícího středověkého kartografa, nebo zručného padělatele ze začátku 20. století? To je záhada trápící odborníky už 50 let.
Kdo předběhl Kolumba?
Co vlastně mapa pocházející zřejmě z 15. století ukazuje tak zvláštního?
Kromě tehdejších hranic Mongolské říše je na ní celé půlstoletí před slavnou výpravou Kryštofa Kolumba (1451–1506) zakreslena část amerického pobřeží včetně kompletního obrysu Grónska.
Mapa má přitom být jen opisem daleko staršího originálu z poloviny 13. století! Kus severního pobřeží Ameriky je na pergamenu zobrazen jako ostrov označený názvem Vinland. Vedle něj je možné přečíst latinský nápis:
„Ostrov Vinland, objeven druhy Bjarni a Leifem.“ To sice přesně odpovídá moderním důkazům o tom, že část Kanady navštívili již okolo roku 1100 Vikingové, jenže tyto severské kmeny žádné mapy nezakreslovaly a jejich ságy také neoplývají zeměpisnými podrobnostmi.
Odkud tedy autor mapy věděl, jak pobřeží zakreslit? Jedním vysvětlením je, že tyto informace znal, neboť šlo o padělatele a mapa ve skutečnosti pochází ze začátku 20. století. Kde je pravda?
Nejasná historie pergamenu
Příběh pergamenu se začíná až roku 1957, kdy jistý knihkupec v Barceloně dává do prodeje středověkou knihu Historia Tartaorum a záhadná mapa je její součástí.
Kupuje ji americký obchodník s uměním Laurence Whitten, o pouhé dva roky později ji však prodá.
Nový majitel pergamen nabídne odborníkům z Britského muzea k přezkoumání a od té doby je pod drobnohledem ještě mnohokrát. Výsledky různých výzkumů mapy lze s trochou nadsázky přirovnat ke karetní hře, ve které se protivníci přebíjejí trumfy.
V roce 1995 provedený radiokarbonový test pergamenu ukázal stáří necelých 50 let. Jedna:nula pro padělek. Druhý test však stáří vzorku označil na celých 500 let. Jedna: jedna.
Chemický rozbor inkoustu v roce 2002 objevil přísadu titanu, která se používá od 20. století. Dva. jedna pro padělek. V roce 2009 však dánský tým tvrdí, že pergamen je zaručeně pravý.
Stejné částice titanu totiž obsahoval i písek, kterým se ve středověku sušil inkoust. Skóre srovnáno.
Plachty se znakem templářů
Připusťme nyní variantu, že pergamen není padělek. Co to znamená? Kromě důkazu o předkolumbovských cestách jsou tu další velmi zajímavé teorie.
Podle amerického badatele Davida H. Childresse (*1957) sám Kolumbus mapu Vinladu znal. Její původní vydání z 13. století prý totiž patřilo templářům, kteří sbírali znalosti i cennosti doslova po celém světě.
Zeměpisné informace tak mohly pocházet od Arabů, či dokonce Číňanů. Španělští následovníci tohoto tajemného řádu prý podporovali Kolumbovu cestu, což dokazuje i červený kříž na jeho bílých plachtách.
A jak do toho zapadá nedávné tvrzení odborníků z Yale, kteří opět přišli s tím, že jde o padělek?